V Česku se příliš nedaří aplikovanému výzkumu, tedy tomu s praktickým využitím v průmyslu. Ve srovnání s dalšími zeměmi tak vzniká málo patentů. Ukazuje to analýza výzkumu, vývoje a inovací za loňský rok. V publikační oblasti jsou ale čeští vědci naopak na světové úrovni.
Česká věda? Hodně článků, málo patentů
Snaha místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je zřejmá – výzkum více propojit se samotnými firmami. „Aby bylo co nejvíce aplikovatelného výzkumu, aby tady bylo co nejvíce komercionalizovaných myšlenek,“ uvedl Bělobrádek.
To, že v současnosti převažují publikační práce nad patenty, je podle Bělobrádka nastavením systému odměňování: „Cíl byl jasný, dostat se na světovou úroveň. Tam jsme se v publikační činnosti dostali, ačkoliv ještě nedosahujeme naprosté špičky," dodal Bělobrádek v Událostech, komentářích.
Přestože jde na vědu z českého rozpočtu každý rok skoro 80 miliard korun, aplikovaný výzkum stojí zatím stranou. Například v sousedním Rakousku mají vědci k dispozici podobně velký obnos, ale konkrétních výsledků, tedy patentů, mají o mnoho víc. „V mnoha směrech je to až dvojnásobně méně než v Rakousku,“ dodává Bělobrádek.
GALERIE
Věda
Čeští vědci se spíše než na aplikovaný výzkum soustředí na ten základní a také na publikační činnost. „Neměli bychom se soustředit pouze na články s impaktním faktorem, ale měli bychom hledat takové hodnocení, které ukáže, jak se výsledky výzkumu promítají do reálného života,“ uvedl rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.
Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše je i pro vědce v základním výzkumu spolupráce s průmyslem důležitá. „Problémem je, že se podniková sféra podílí na financování výzkumu ve srovnání s evropským průměrem nedostatečně. Stát je tady od toho, aby financoval základní výzkum, ale v ryze aplikovaném průzkumu má průmyslová sféra dluh."
Situaci by mohla zlepšit nová instituce – plánované ministerstvo výzkumu a vývoje. To by totiž dohlíželo na efektivnější rozdělení peněz mezi jednotlivé vědecké týmy. Plán na zřízení nového ministerstva už je sice hotový, fungovat by rezort mohl ale nejdříve v roce 2017.
„Teď se zabýváme tím, aby bylo lépe zohledněna a vlastně i motivována nejen otázka vědců, ale i podnikatelů k tomu, aby více spolupracovali,“ vysvětluje Bělobrádek. Podle něj je problém v tom, že část peněz, které dostává soukromý sektor, tak je místo vlastního výzkumu spotřebuje - místo, aby šly peníze např. Akademii věd, vysokým školám nebo i výzkumným soukromým institucím. „Potřebujeme motivovat obě strany, jak výzkumnickou, tak podnikatelskou a to jde především skrze finance,“ dodal Bělobrádek.
Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus ovšem oponoval, že stát dává na spolupráci s firmami málo prostředků. „V ČR fungují takové programy na ministerstvu průmyslu nebo v Technologické agentuře. Problém je, že tyto prostředky už vysychají a stát je nedává.“