Ministerstvo práce zatím nechystá zvláštní program na podporu zaměstnávání uprchlíků. Počet azylantů v Česku je nízký. Úřady práce k případným uchazečům o práci, kteří chtějí v Česku získat či už získali azyl, přistupují stejně jako k ostatním zájemcům o místo, potvrdila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).
Zvláštní program k zaměstnávání azylantů se zatím nechystá
Žadatelé o azyl mohou v Česku začít pracovat až po roce. Podle chystané novely by se lhůta měla zkrátit na šest měsíců. „Aktivní politika zaměstnanosti podporuje na trhu práce lidi, kteří mají ztížené podmínky. Jsou to třeba ženy po rodičovské dovolené, lidé nad 50 let a tak dále. V tuto chvíli tu nevyvstává žádná potřeba, abychom si udělali speciální kategorii ,azylant',“ uvedla Marksová. Úřady práce podle ní mezi uchazeči o místo žádné rozdíly nedělají, azylantům poskytují stejné služby jako ostatním zájemcům o zaměstnání.
V Česku mohou žadatelé o azyl začít pracovat až 12 měsíců poté, co začalo jejich azylové řízení. Pak mohou požádat krajskou pobočku úřadu práce o povolení k zaměstnání a najít si místo. Podle některých neziskových organizací by se lhůta měla zkrátit, a to na tři měsíce. Lidé tak neztratí pracovní návyky, rychleji se naučí česky, seznámí se s místními a mohou si i rozšířit kvalifikaci.
Podle expertů je práce pro úspěšnou integraci klíčová.
Podle nových evropských předpisů, které mají členské země promítnout do svého práva, by žadatelé o azyl měli mít možnost začít pracovat nejpozději po devíti měsících. „Česká republika se rozhodla pro variantu šesti měsíců s ohledem na situaci na trhu práce,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra. Dodala, že migrantů, kteří o azyl nepožádali a na českém území jsou bez povolení, se možnost pracovat v Česku netýká.
Azylanti
Návrh novely českého azylového zákona s novelou o zaměstnanosti s půlroční lhůtou je ve sněmovně. Sněmovní bezpečnostní i evropský výbor doporučily její schválení. Poslanci by o normě měli jednat na příští schůzi, která začíná 15. září.
Žádost o azyl či dočasnou ochranu v Česku od počátku roku do konce srpna podalo 990 lidí. Mezinárodní ochranu ČR udělila 345 osobám.
Vzhledem k uvedeným počtům jsme v současné době schopni pokrýt potřeby azylantů ze státního integračního programu.
Podle Malé ale vnitro všechny nabídky zaměstnání, ubytování i materiální pomoci eviduje. V případě potřeby se využijí. České podniky, které nyní trápí nedostatek zejména technických profesí, jsou totiž ochotné okamžitě zaměstnat pět tisíc uprchlíků ze zemí, jako je Sýrie, plyne z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy. Překážkou ale může být kromě jazykové bariéry právě velmi zdlouhavý proces získání pracovního povolení. Každopádně s nabídkou zaměstnat migranty přišly už společnosti jako Hamé, Linet či Breno.
Zástupci neziskových organizací ale zastávají názor, že stát o integraci azylantů příliš neuvažuje. Na webu o migraci uvedli, že se počítá s tím, že se lidé vrátí do vlasti, pokud azyl nedostanou nebo pokud nebezpečí v jejich zemi pomine. Azylanti ale o návrat často zájem nemívají. Pro mnohé představuje další zátěž, protože se mezitím už stihli sžít s novým prostředím a začlenit. Chtějí tak zůstat, i když to předem neplánovali, uvedly neziskové organizace.