Ukrajina uzavřela se skupinou zahraničních věřitelů dohodu o odpuštění části svého dluhu. Věřitelé prominou Kyjevu dvacet procent jistiny dluhopisů. Navíc prodlouží termín splatnosti zbylého dluhu o čtyři roky.
Věřitelé odpustí Ukrajině pětinu dluhu
Ukrajinský dluh by neměl do roku 2020 překročit zhruba sedmdesát procent HDP. Je otázka, jestli s takhle mizernými výkony hospodářství to bude realizovatelné. I když k dohodě s věřiteli Ukrajina dospěla, obávám se, že to nemusí být poslední dohoda na restrukturalizaci soukromého dluhu.
Ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková označila dohodu za výhru pro obě strany. „Každý vyšel z této dohody dobře,“ uvedla Jarešková. Restrukturalizace dluhu by měla být završena do konce října, Jarešková doufá, že se k ní připojí naprostá většina věřitelů. Dohoda posílí ukrajinské státní finance a zachrání zemi před nutností vyhlásit platební neschopnost.
Ukrajina vedla jednání o restrukturalizaci státního zahraničního dluhu v objemu 18 miliard dolarů (431 miliard Kč) už od jara. Rozdílné postoje ale postupně protáhly jednání přes pět měsíců.
Kyjev požadoval, aby věřitelé přistoupili na výrazné snížení jistiny svých dluhopisů, což oni ale dlouho odmítali a navrhovali jen prodloužení splatnosti. V posledním kole jednání, které trvalo dva týdny, se nakonec podařilo dospět ke kompromisu.
„Dnešní dohodu vítáme,“ zmínila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Dohoda by podle ní Kyjevu mohla pomoci dostat dluhovou zátěž pod kontrolu, proto je důležité, aby dohoda získala širokou podporu všech držitelů eurobondů.
Rusko se nezapojí, splátku chce tak, jak je
Jarešková opět vyzvala Rusko, aby se k částečnému oddlužení země připojilo. Moskva to ale znovu odmítla. Koncem roku 2013 půjčila Kyjevu tři miliardy dolarů prostřednictvím koupě dluhopisů, které jsou splatné letos v prosinci.
Podle ruského ministra financí Antona Siluanova Rusko nyní nutně potřebuje devizy, protože kvůli západním sankcím nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Na restrukturalizaci ukrajinského dluhu se tak podílet nebude.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk uvedl, že Ukrajina nenabídne Rusku lepší dohodu o dluhu než jiným věřitelům. Prodlení se splátkami ruského dluhu by každopádně pro Ukrajinu znamenalo jisté ohrožení, protože MMF nemůže dál poskytovat úvěry zemím, které svým státním věřitelům včas nesplácejí závazky.
Trváme na tom, aby v prosinci tohoto roku byly ty tři miliardy dolarů plně splaceny, včetně splátek úroků.
Bureš: Nemusí to být poslední dohoda o restrukturalizaci dluhu (zdroj: ČT24)
Restrukturalizací dluhů k finanční pomoci
Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktu se separatisty na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš upozorňuje, že ekonomika letos padá rychleji, než předpokládal Mezinárodní měnový fond, když pracoval na záchranném programu pro Ukrajinu. „Pokud se na východě situace nestabilizuje, těžko přemýšlet o nějakém výraznějším oživení. Nicméně když pomineme problémy na východě země, reformy, které MMF požaduje, se Ukrajina v zásadě snaží plnit a MMF ji spíš chválí za snahu, především v bankovním sektoru,“ zmínil Bureš.
Restrukturalizací zahraničního dluhu státu a státních organizací chce Kyjev ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů. Proces je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů. Jenom od MMF má získat 17,5 miliardy dolarů v příštích čtyřech letech. Začátkem srpna dostala od fondu druhou část úvěru v objemu skoro dvou miliard dolarů.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko také přislíbil po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, že rychle uskuteční slibované reformy, aby Evropská komise mohla poskytnout Kyjevu dvě poslední splátky z balíku pomoci ve výši 1,8 miliardy eur (asi 49 miliard Kč). „Posuzovali jsme všechny reformy uskutečňované na Ukrajině, “ řekl Juncker, „prezident mě ujistil, že Ukrajina a ukrajinský parlament se chystají v nejbližší době dosáhnout pokroku. To nám umožní kladně rozhodnout o poskytnutí dvou posledních splátek našeho finančního programu.“
Ukrajinský prezident Petro Porošenko a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker
Centrální banka zmírní úrokovou sazbu
Na Ukrajině už třetí měsíc v řadě zpomaluje inflace, centrální banka se tak rozhodla upustit od vysoké úrokové sazby. „Vzhledem k poklesu inflačních rizik považuje centrální banka za možné zahájit uvolňování měnové politiky,“ sdělila banka. Od pátku sníží klíčovou úrokovou sazbu na 27 procent. V březnu ji zvedla na patnáctileté maximum ve výši třiceti procent. Důvodem byla právě stoupající inflace i slabost domácí měny.
Podle Bureše si snížení mohla centrální banka dovolit možná i s ohledem na dohodu s věřiteli. „I když je ukrajinská inflace za vrcholem, stále je někde kolem šedesáti procent. V tuhle chvíli nějaký výraznější prostor pro snižování úrokových sazeb ještě není,“ dodal.
Centrální banka od loňska do letošního března zvýšila sazby celkem pětkrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky. Ztrácela i ukrajinská hřivna v důsledku politické a ekonomické krize, loni přišla zhruba o polovinu hodnoty a letos oslabuje podobným tempem.