Ještě na konci minulého roku evidovaly penzijní společnosti o 82 tisíc střadatelů více, než tomu bylo v červnu, kdy se jejich počet ustálil na 4,788 milionu. Podle Asociace penzijních společností je to dané tím, že ze starých fondů lidé postupně odcházejí a ty nové je příliš nelákají.
Češi se do penzijních fondů příliš nehrnou. Třetí pilíř je málo atraktivní
- Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace.
- Češi se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.
- Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Transformované fondy vznikly z penzijních fondů, které fungovaly do konce roku 2012. Své prostředky svěřují občané do transformovaného fondu, pokud si sjednali smlouvu o penzijním připojištění před 1. prosincem 2012. Transformované fondy zachovávají většinu podmínek, za kterých byla sjednána původní smlouva o penzijním připojištění - především garanci návratnosti vložených prostředků a nárok na státní příspěvek.
- Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření pro účastnické fondy. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
V takzvaném třetím pilíři jsou dva typy fondů. Ty staré, kterým se říká transformované, a pak nové, účastnické. Z transformovaných fondů lze dnes pouze odcházet. „Když lidé dosáhnou věku 60 let, tak si vyberou své peníze a odejdou," vysvětluje mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Po roce 2013 místo toho vznikly účastnické fondy, kam od té doby mohou lidé vstupovat.
A právě počet těch, kteří ukončili spoření, je vyšší než těch, které si ho založili. Počet klientů v transformovaných fondech klesl o 155 tisíc na 4,4 milionu, ve fondech účastnických ale stoupl pouze o 69 tisíc na celkových 298 tisíc.
Nevýznamně - na 84 550 - vzrostl počet účastníků spoření v důchodových fondech druhého pilíře, jejichž existence bude podle vládního návrhu zákona ukončena k 1. lednu 2016. Vstup nových účastníků do nich už byl zamezen.
Třetí pilíř je málo atraktivní
Důvody, proč střadatelů na penzi ubývá, jsou podle Sedláčka dva. Tím prvním je skutečnost, že na konci roku 2012, kdy staré penzijní připojištění končilo, tak mělo velmi výhodné podmínky a spousta lidí do něj proto vstoupila těsně před koncem. „Nějakým způsobem se tak předčerpal počet lidí, kteří mohou vstupovat," uvedl. A tím druhým důvodem je nedostatečná atraktivita současné podoby třetího pilíře.
GALERIE
Češi se do penzijních fondů příliš nehrnou
To ostatně potvrzuje i prezident asociace Aleš Poklop, podle něhož nelze čekat vyšší nárůst počtu účastníků bez toho, aniž by došlo k zatraktivnění podmínek fondů a odstranění přílišné regulace distribuce, která distributorům brání se do prodeje doplňkového penzijního spoření plně zapojit.
V průběhu spoření například nelze vybrat část naspořených peněz. Spoustě lidí také vadí, že vyplacení sumy není vázáno na konkrétní věk jako předtím, ale na dobu, kdy má člověk nárok na státní důchod, a to je poměrně nejistá hranice, která se může posouvat. A důvěru Čechů v penzijní spoření nepodpořilo ani rušení druhého pilíře.
Spoření na penzi je dlouhodobý produkt. Chceme po občanovi, aby si dával dvacet, třicet let peníze stranou a teď vidíme, že něco, co tady mělo být na dlouhé dekády, lze zrušit během dvou let.
Příspěvek od zaměstnavatele má pětina střadatelů
Penzijní společnosti koncem června spravovaly ve svých fondech peníze účastníků za celkem 337,575 miliardy korun. Z toho v transformovaných fondech bylo 327,8 miliardy korun, v důchodových fondech 2,5 miliardy korun a v účastnických fondech 7,27 miliardy korun.
Příspěvek zaměstnavatele pobíralo na konci 2. čtvrtletí ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření 929 tisíc účastníků, tedy téměř pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 691 korun měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 792 korun měsíčně.
Kolik lidí spoří v penzijních fondech
Celkový kumulovaný zisk fondů penzijních společností za druhé čtvrtletí 2015 činil 1,182 miliardy korun, což je o 7,65 procenta více než v předcházejícím čtvrtletí. Vzhledem k rozhodujícímu podílu na trhu výraznou většinu zisku vytvořily transformované fondy penzijního připojištění.