Praha - Státní dluh Česka klesl v prvním pololetí o 650 milionů korun, uvedl pro Českou televizi ministr financí. Aktuálně činí asi 1 bilion a 663 miliard korun. Příčinou snižování dluhu je podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) hlavně efektivnější řízení státní kasy a obezřetnější přístup k dluhu. Na každého Čecha tak připadá dluh zhruba 158 tisíc korun.
Babiš: Státní dluh díky efektivnějšímu řízení klesl
GALERIE
videogallery_547194
Český státní dluh klesal už během prvního čtvrtletí, kdy klesl o 550 milionů na 1663,1 miliardy korun. „Česká vláda byla během prvních měsíců roku ve finanční situaci, kterou jí mohla drtivá většina věřitelů závidět. Její rozpočet vytvořil dvacetimiliardový přebytek a státní dluhopisy šly na dračku jako nikdy. Uvedená situace pomohla zvýšit hotovostní rezervu,“ uvedl už k výsledkům prvního čtvrtletí hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
- "Tato skutečnost přináší i nadále pozitivní dopady ve formě úspory úrokových výdajů státního rozpočtu souvisejících s emisní činností státu v průběhu roku," uvedlo ministerstvo. Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu tak byly v pololetí meziročně o 3,3 miliardy nižší a činily 23,4 miliardy korun.
Čí je to zásluha?
Podle hlavního ekonoma GE Money Bank Petra Gapka ale můžeme sledovat Babišem zmiňovaný obezřetnější přístup k dluhu už několik let. Začala s ním již vláda Petra Nečase, která sama sebe nazývala vládou rozpočtové odpovědnosti a podle Gapka udělala velký kus práce na tom, že dluh nenarůstá tak, jak narůstal v předchozích letech.
„Ekonomika nám roste pěkným tempem a každý ekonom vám řekne, že pakliže ekonomika roste, tak by měla vláda hospodařit spíše s nižšími schodky a ideálně i s nějakým přebytkem. Takže zase až tak úspěšní v tom, jak hospodaříme se státními financemi, nejsme,“ dodává Gapko.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO)
Státní duh (v miliardách)
- 1993 158,8
- 1994 ↓ 157,3
- 1995 ↓ 154,4
- 1996 ↑ 155,2
- 1997 ↑ 173,1
- 1998 ↑ 194,7
- 1999 ↑ 228,4
- 2000 ↑ 289,3
- 2001 ↑ 345,0
- 2002 ↑ 395,9
- 2003 ↑ 493,2
- 2004 ↑ 592,9
- 2005 ↑ 691,2
- 2006 ↑ 802,5
- 2007 ↑ 892,3
- 2008 ↑ 999,5
- 2009 ↑ 1178,2
- 2010 ↑ 1344,1
- 2011 ↑ 1499,4
- 2012 ↑ 1667,6
- 2013 ↑ 1683,3
- 2014 ↑ 1663,7
+ 1. pololetí 2015 1663
Zdroj: Ministertsvo financí
„Stabilizace státního dluhu není výsledkem zlepšení hospodaření české vlády - ať už té současné nebo minulých -, ale čerpání rezervních prostředků. Dlouhodobě je ovšem kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale začít redukovat. A nikoli pouze 'opticky', tedy čerpáním rezerv,“ dodává hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Zásoba rezerv přitom podle analytika Komerční banky Marka Dřímala není nekonečná a státní rozpočet bude podle plánů ministerstva financí i v příštích letech vykazovat schodky. „Už v příštím roce se podle našich očekávání zásoba volných peněz na účtech v ČNB ztenčí a dluh bude muset narůst. Předpokládáme, že to bude o zhruba 50 miliard korun,“ uvedl.
Ministerstvo během prvního pololetí vydalo na domácím trhu střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za 80,8 miliardy korun. „Dne 11. dubna došlo k řádné splátce dluhopisu v celkové jmenovité hodnotě 56,4 miliardy korun, což byla jediná splátka dluhopisu vydaného na domácím trhu v prvním pololetí roku 2015,“ uvedl úřad. Zároveň stát v pololetí nevydal žádné emise dluhopisů na zahraničních trzích a nevyužil ani půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Celkové splátky úvěrů EIB v prvním pololetí činily 0,9 miliardy korun.
Co se týče dluhu, jsme průměrní
V poměru k hrubému domácímu produktu je veřejné zadlužení České republiky, jehož podstatnou složkou je právě státní dluh, v kontextu zemí Evropské unie podle Kovandy podprůměrné. „V daném ukazateli jsme na tom lépe než země jako Německo, Rakousko, Finsko či Nizozemsko, o takzvaných periferních státech eurozóny ani nemluvě,“ dodal.
Během loňského roku státní dluh klesl o zhruba 20 miliard na 1663,7 miliardy korun. Šlo tak o první pokles dluhu od roku 1995.
-
Ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl uvedl, že když se dodrží snižování deficitu státního rozpočtu, tak jde stát správnou cestou. "Přál bych si, aby to byla nula v roce 2018,„ dodal. Tvrdí nicméně, že nikdy neslyšel kromě ministra financí, že by nějaký politik mluvil dokonce o přebytku státního rozpočtu. “Jestli nastane přebytek, to by politici museli úplně změnit uvažování," prohlásil.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Ministerstva bojují za své rozpočty
O vývoji dluhu rozhodne také rozpočet na příští rok. A právě o něm teď s ministerstvem financí intenzivně vyjednávají ostatní resorty. Ostatně zprávu o přípravě státního rozpočtu očekává za týden i prezident Miloš Zeman, který by v něm rád viděl vyšší podíl investic. „Bude mě zajímat i deficit, ale nechci se vměšovat do sporů mezi jednotlivými ministry. Tam jde spíš o to, jestli v jejich požadavcích budou převažovat investiční, nebo provozní výdaje,“ dodal prezident.
Rozpočet tak bude tématem i následujících dnů. Kromě schůzek s ministry a jednání v Lánech, bude rozpočet projednávat i tripartita na jednání 27. července.
Události: Ministři se snaží získat pro své rezorty více peněz (zdroj: ČT24)