Praha - Vláda na začátku června schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, od kterého si ministerstvo financí slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Systém by měl být spuštěn podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejdříve v únoru 2016. V pořadu Otázky Václava Moravce náměstkyně ministra financí Simona Hornochová (nestraník za ANO) však uvedla, že si dokáže představit i datum pozdější. Stejně tak jako nevyloučila, že by se mohli podnikatelé dočkat plošného snížení daně. Pravicová opozice nicméně normu kritizuje a podnikatelé podle průzkumu Hospodářské komory žádají delší čas na přípravu, než bude celý systém spuštěn.
Posunutí termínu zavádění evidence tržeb ministerstvo financí nevylučuje
GALERIE
videogallery_542076
Zatím poslední ohlášený termín spuštění elektronické evidence tržeb (EET) zní 15. února 2016. Nelze však podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové vyloučit to, že v tomto termínu se to nestihne. „Chceme dát prostor podnikatelům, ať už to jsou uživatelé systému, nebo dodavatelské firmy, které budou muset přizpůsobit software nebo pokladny tomu, aby dokázaly evidovat. Patnáctý únor je datum, se kterým pracujeme. Nicméně pokud by docházelo ke zpožděním, tak to určitě nebude na úkor podnikatelů,“ říká Hornochová.
Ministerstvo financí si od evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Podle dostupného materiálu k evidenci tržeb může státní rozpočet celkově získat z DPH a daně z příjmu dodatečně zhruba 12,5 miliardy korun. Od počátku se bude zavedení elektronické evidence tržeb týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. O dalším rozšíření systému na další odvětví rozhodne následně vláda.
Samotní podnikatelé však skrze Hospodářskou komoru říkají, že tři měsíce takzvané legisvakance (což je doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy, během které se mají adresáti právního předpisu důkladně seznámit s jeho obsahem, aby se jím od nabytí jeho účinnosti mohli začít řádně řídit) je příliš krátká doba. Náměstkyně tak nevylučuje, že by se z data 15. února mohl stát například 1. červenec. „Osobně jsem příznivcem kvartálů, už jen proto, že chceme měnit i daň z přidané hodnoty (DPH), tak aby se to neměnilo v průběhu zdaňovacích období. Patnáctý únor je datum, ke kterému má finanční správa připravenou smlouvu s dodavatelem systému, nicméně neříkám, že se to nemůže měnit v průběhu procesu. Za mě tedy absolutní souhlas. Start ve druhém kvartálu 2016 by byl praktičtější, ale nic bych nepředjímala, momentálně pracujeme jako ministerstvo financí i finanční správa s datem 15. února 2016,“ konstatuje.
Podle ní je potřeba také vyčkat, zda skutečně opozice podnikne slibované obstrukce. Pak nelze vyloučit ani protažení legisvakančního období. „Teoreticky to tedy může být 1. července, na druhou stranu, pokud bude dobře připravený systém, tak není důvod čekat. Zkušenosti z minulosti velí, že pokud prodlužujeme dobu, kdy má být něco zavedeno, tak většina těch, kterých se to týká, to stejně dělá na poslední chvíli a s prodlužující se dobou lidé zapomínají na to, že se vůbec něco bude dít,“ vysvětluje.
Důvěra podnikatelů k evidenci tržeb
Podle bývalého náměstka ministra financí a ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR (HK) Ladislava Minčiče (ODS) by však více než 60 procent podnikatelů uvítalo minimálně půlroční prostor pro výběr správného řešení a jeho otestování tak, aby mohli být připraveni k nové povinnosti, kterou hodlá stát uložit. „Dokonce třetina z nich volá až po ročním období. Je to pochopitelné, když ministerstvo financí tento projekt evidence tržeb ústy svého největšího představitele nazývá revolucí, zásadním obratem po mnoha letech. Všichni se pak obávají a pochopitelně volají po delší době,“ říká Minčič.
Z průzkumu HK také vyplývá, že podnikatelé nejsou zcela spokojeni s výší slevy na dani při zavádění EET. Slíbených pět tisíc korun jim přijde málo. „Výslovně žádná částka z průzkumu komory nevyplynula. Nicméně 75 procent by nějakou slevu na dani chtělo, a 46 procent by chtělo výslovně větší částku,“ říká Minčič. Upozorňuje, že je potřeba si uvědomit, že sleva, tak jak jí navrhuje ministerstvo financí, respektive vláda, počítá se slevou na dani jen pro fyzické osoby, a ne podnikající právnické osoby.
- „A pokud se mluvilo v posledních měsících o nějaké slevě na dani v souvislosti s EET, tak podle všech dostupných teorií i praxe potvrzené ze zemí OECD i EU, asi nejlepším nástrojem boje proti šedé ekonomice je největším stimulem obecně snižování daňového zatížení. Takže pokud se sahá po nějakém restriktivním opatření, velmi bychom uvítali, kdyby se šlo prověřenou cestou a snížila se nějaká plošná daň, ať už je to obecně DPH, daň z příjmu, anebo u nás vysoké pojistné na sociální a zdravotní pojištění,“ zdůraznil bývalý náměstek ministra financí a ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Registrační pokladna
Norma EET sice počítá s tím, že první skupině, tedy restauračním zařízením, klesne sazba DPH z 21 na 15 procent, ale podle Minčiče je potřeba to dát do kontextu s tím, jak to funguje v podmínkách, kde existuje více sazeb, kdy kromě základní sazby máme v Česku i dvě snížené. „Je nutné si uvědomit, že zejména u potravin, nealkoholických nápojů a občerstvení, tak ty mají vstupy 15procentní a výstupy 21procentní. Takže každý z podnikatelů v pohostinství, aniž by vytvořil nějaký vlastní zisk, musí vygenerovat nejprve dodatečných 6 procentních bodů, které odvede státu. V tomto smyslu avízované snížení z 21 na 15 procent spíše vnímáme jako odstranění systémové nevýhody v podmínkách existence několika sazeb DPH. A my bychom proto byli spíš pro nějaké plošné snížení, ze kterého by mohli těžit všichni podnikatelé,“ vysvětluje ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.
Tuto možnost náměstkyně nevyloučila. Věří, že se plošného snížení podnikatelé dočkají. „Plně tomu věřím, pokud zafungují nástroje jako EET a kontrolní hlášení v oblasti DPH, tak tam si myslím, že je velký potenciál právě pro snižování zvláště té snížené sazby DPH, protože ty tři sazby nejsou úplně ideální stav. Na druhou stranu, daň z příjmu fyzických osob je u nás 15 procent, což není nijak zvláštní. A ano, daňové zatížení práce prostřednictvím sociálního pojištění může být větší, ale probíhají tam poměrně intenzivní debaty, jakým způsobem se s tím popasovat a kde vzít zdroje na financování důchodového systému,“ uvádí Hornochová.
Podle zákona o evidenci tržeb je totiž prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin. Finanční správa bude mít k dispozici i sankce při porušování zákona. Ty budou od prostého napomenutí přes udělení pokuty na místě nebo pokuty ve správním řízení do 500 000 korun až po dočasné uzavření provozovny nebo přerušení činnosti.
Podnikatelé míní, že pět tisíc korun sleva na dani je málo
Při stanovování zmíněné pětitisícové slevy na dani, se kterou většina podnikatelů nesouhlasí, vycházelo ministerstvo financí z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Ta řekla, že nejmenší rozsah užívání jakýchkoliv elektronických prostředků v podnikání je u fyzických osob, živnostníků. A to jsou ti nejmenší, kteří se bouří, že vstupní náklady související se zaváděním EET pro ně budou znamenat takové zatížení, že by jim to mohlo podnikání zlikvidovat. „Zaměřili jsme se proto na tuto skupinu a podívali jsme se, kolik stojí plnohodnotné zařízení, které zároveň už vede skladovou evidenci, aby se kvalitativně zvedla informovanost o průběhu podnikání určitého podnikatele. Vyšlo nám, že už kvalitní pokladny stojí kolem zmíněných pěti tisíc korun a předpokládám, že až se rozvine trh, tak to bude i méně,“ vysvětluje Hornochová.
Registrační pokladna
Diskuze kolem EET rozvířila i páteční debata v Poslanecké sněmovně, kdy předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek vznesl připomínku, že odhady potřebných investic na zavedení evidence tržeb se velmi liší. Jedna věc je podle něho to, co obsahuje důvodová zpráva k zákonu, a druhá, co říká interní studie ministerstva financí, kterou nechce podle něho MF zveřejnit.
- „Důvodová zpráva, kterou máme na stole spolu se zákonem, uvádí, že počáteční investice bude 400 milionů a že se provozní náklady udrží pod 200 miliony ročně, za pět let tak podle této důvodové zprávy přijdou on-line pokladny státní kasu na 1,4 miliardy korun. Když srovnáme tyto náklady předkládané v důvodové zprávě s interní studií MF, kterou MF má, a odmítá zveřejnit, tak zjistíme, že to, co je v důvodové zprávě, je výrazně podhodnocené. Interní studie uvádí výrazně vyšší částky. Pořizovací náklady podle ní dosáhnou 391 mil., roční provoz uvádí 417 milionů korun. V prvních pěti letech tak cena dosáhne 2,5 miliardy korun, a nikoliv 1,4, jak tvrdí ministerstvo financí v důvodové zprávě,“ uvedl předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
A je podle něho potřeba dodat, že tato studie zpracovaná poradenskou společností BDO označuje odhad ve výši 2,5 miliardy korun za minimalistický a že lze během těch pěti let očekávat výrazné zvýšení nákladů.
Podle Hornochové však analýzy rozdílné nejsou. „Nevím, jestli odmítáme zveřejnit analýzu, ale ony nejsou odlišné, byl tam jen odlišný přístup. Debatovala jsem s BDO nad návrhem nákladů a nevyplynulo z toho, že náklady jsou minimální a že budou stoupat náklady, spíš naopak, stejně tak jako náklady na pořízení softwaru, které jsou odhadované asi na 371 milionů korun. Předpokládá se, že vzhledem k soutěži firem na subdodavatele systému budou totiž náklady spíše nižší,“ uvedla.
Podle ní studie BDO do celkových provozních nákladů zahrnuje i mzdové náklady pracovníků finanční správy, což je 300 nových pracovníků finanční správy a 150 pracovníků celní správy plus určitá další administrativa. „Problém je v tom, že v žádné důvodové zprávě při vyčíslování nákladů na zavedení nějakých opatření se toto nekvantifikuje. Tak, abychom byli konzistentní v tom, jak vypadají důvodové zprávy, jsme tyhle náklady neuváděli v nákladech na systém. Ale víme o nich,“ vysvětlila Hornochová. Podle ní se tedy budou celkové náklady na systém skutečně pohybovat pod dvěma miliardami korun.
Kde všude registrační pokladny mají a kde se na ně chystají?
Registrační pokladny budou i v tržnicích
Registrační pokladny si bude muset během příštího roku pořídit i většina lidí, kteří se živí stánkovým prodejem - například obchodníci v tržnicích, na poutích nebo festivalech. Výjimku budou mít jen ti, co prodávají produkty, které si sami vypěstují nebo vyrobí. Třeba Václav Diviš. Ten prodává na jednom z pražských farmářských trhů bramboráky, bramborové placky nebo třeba sýrové taštičky. Potraviny se svou přítelkyní vyrábí doma. Na rozdíl od většiny obchodníků se mu tak povinnost elektronicky evidovat tržby vyhne. „Pokud si vypěstujete sám něco, brambory, a potom je prodáte na farmářském trhu, tak nejste maloobchod, takže byste nebyl v té druhé vlně,“ konstatuje náměstkyně ministra financí pro daně Simona Hornochová, proč by povinnost evidovat tržbu nenastala.
Prodejce domácího vína také nebude muset mít registrační pokladnu. Naopak lidé, kteří hned vedle prodávají med, který není domácí, si budou muset elektronickou pokladnu pořídit.
Účtenky mohou zdržovat a vytvářet fronty
Podle drobných stánkařů je to zbytečná administrativa. „Když vydáváte jednotlivé účtenky lidem, tak je to časově náročné a když už máte velký odbyt a hodně lidí chodí, tak se to nestíhá,“ vysvětluje prodejce medu David Čistý. Elektronické pokladny budou muset mít třeba i stánkaři na vánočních trzích, poutích, jarmarcích nebo hudebních festivalech. „Tam to skutečně může bránit provozu. Nedokážu si představit, že se k tomu stánku nahrne několik set lidí a nedovedu si představit, že tam bude někdo něco vystavovat,“ upozorňuje šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.
Výjimku budou mít znovu jen ti, kteří si prodávané zboží vyrábějí doma. Podle ministerstva financí má mít stánkový prodej stejné podmínky jako kamenné obchody. „Je to naprosto přímá konkurence, prodával by úplně totéž, nakupoval by to a prodával a ten by ty tržby neevidoval? To by byla diskriminace a to nemůžeme dopustit,“ dodává Hornochová.
Povinné elektronické pokladny by měly na začátku příštího roku zavést restaurace, hotely a ubytovny. Několik měsíců poté pak majitelé obchodů a velkoobchodů. Naopak řemeslníci a provozovatelé služeb mají zatím výjimku.