Atény - Řecká vláda oznámila, že je připravena předložit protinávrhy mezinárodním věřitelům s cílem dohodnout se o další finanční pomoci. V sobotu ráno mají se zástupci věřitelů jednat představitelé řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Podle činitele aténského kabinetu jsou obě strany k dohodě blíže než kdy jindy. Řekové přitom definitivně odmítli pokračovat v technických rozhovorech – diskutovat prý chtějí už jenom na politické úrovni.
Řecká odysea nekončí: Jsme dohodě blíž než kdy jindy, tvrdí Atény
Zdroj z řecké vlády řekl, že protinávrhy se mají zaměřit na daňové otázky - Řecko hlavně odmítá podstatné zvýšení DPH na elektrickou energii - a že Atény doufají v dohodu do 18. června. Poukázal přitom na to, že spor o primární rozpočtový přebytek pro letošní rok se týká pouhé čtvrtiny procentního bodu (Atény chtějí 0,75 procenta HDP, zatímco věřitelé žádají jedno procento).
„To, co je zapotřebí, je politická vůle vzájemného pochopení. Nikdo by si také nemohl představit, že evropské politické vedení by vedlo Evropu k rozkolu pro tak malý rozdíl a kvůli trvání na tom, aby v Řecku nebyl zaváděn institucionální rámec pro kolektivní vyjednávání, který platí ve většině evropských zemí,“ uvedly tytéž zdroje citované serverem řeckého týdeníku To Vima. Řecko právo na kolektivní vyjednávání zrušilo v roce 2010 v rámci první schválené dohody o úvěrové pomoci.
Řecká dluhová krize
Neshod je nicméně mezi oběma stranami podstatně více: věřitelé například požadují snížení nákladů na důchodový systém (průměrný řecký důchod se blíží německému, ačkoli hospodářský výkon obou zemí je výrazně rozdílný). Rovněž usilují o podstatné zvýšení DPH na většinu zboží a služeb a nechtějí se zabývat další restrukturalizací dluhů, kterou stále nastolují Atény.
Sedláček k Řecku: Ekonomiky nejsou v depresi, trpí maniodepresemi
Řecká vláda ale zároveň v neoficiálním prohlášení, které rozeslala řeckým sdělovacím prostředkům, upozorňuje, že vyjednávání technických týmů již skončilo, a připomíná pondělní vyjádření svého mluvčího, že vyjednávání se vede pouze na politické úrovni. V praxi to znamená, že chce diskuzi směřovat ke svým, oproti věřitelům mnohem mírnějším, podmínkám.
Bankrot může nastat každým dnem
„Řecku ale odtikává čas. Na to jsou Řekové ještě překvapivě klidní. Stále dokonce říkají, že chtějí zůstat v eurozóně. Není se co divit, chce to totiž 77 % voličů. Tito voliči chápou, že když budou mít euro, vždy se najde někdo, kdo jim s dluhy bude pomáhat,“ uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora s odkazem na nedávný průzkum, který ukázal, že si tři ze čtyř Řeků přejí ponechat euro.
- Termín, dokdy se musí Řekové s věřiteli domluvit, je 30. června.
Premiér Tsipras, který se ve čtvrtek vrátil z Bruselu, kde jednal se špičkami Evropské unie, dostal podle informací listu Kathimerini ultimátum, aby se jeho vláda do 24 hodin vyjádřila k návrhům věřitelů na řešení situace zadluženého Řecka. Podle bruselských zdrojů se také poprvé začalo hovořit o záložním plánu pro případ, že se obě strany nedohodnou. Mezi prvními zmiňovanými opatřeními kvůli hrozícímu řeckému bankrotu je zavedení kontroly pohybu kapitálu, tedy faktické zavření bank a přerušení či omezení finančních transakcí.
Alexis Tsipras a Jean-Claude Juncker
Napětí mezi Řeckem a věřiteli prudce vzrostlo poté, co delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve čtvrtek kvůli neshodám opustila rozhovory s řeckými představiteli v Bruselu. Atény ale označily krok MMF za součást „nátlakové taktiky“. „Neúčast MMF na politických jednáních není ničím jiným než snahou o zvýšení tlaků na všechny ostatní - na Evropskou komisi, na Evropskou centrální banku (ECB) a na Řecko,“ řekl podle agentury Reuters jeden z řeckých vládních činitelů. Dodal, že Atény nehodlají překročit nejzazší meze, které vláda pro jednání vytyčila, což znamená nulové ústupky v penzích a dalších sociálních věcech.
- Pokud se strany v průběhu příštích dnů nedohodnou, hrozí Řecku platební neschopnost, protože již 30. června má Mezinárodnímu měnovému fondu splatit úvěr ve výši 1,6 miliardy eur.
Juncker uvedl, že rozhodnutí MMF stáhnout z Bruselu vyjednávací tým neznamená, že fond se vzdal hledání dohody s Řeckem. K dalším jednáním povzbuzuje i německá kancléřka Angela Merkelová. „Kde je vůle, tam je i cesta, vůle ale musí vzejít od obou stran, takže je důležité, abychom spolu dál mluvili,“ řekla kancléřka na podnikatelské konferenci v Berlíně.
Šéf euroskupiny sdružující ministry financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem v rozhovoru s listem Helsingin Sanomat uvedl, že pokud chce Řecko získat další úvěrovou pomoc a vyhnout se bankrotu, nemá jinou možnost než činit tvrdá rozhodnutí požadovaná věřiteli. „Pokud řecká vláda nedokáže přijmout skutečnost, že neexistují žádná snadná řešení a že je třeba činit obtížná rozhodnutí, zůstane sama. Nemůžeme pomáhat Řecku, pokud ono nechce pomáhat samo sobě,“ řekl Dijsselbloem. Dodal, že dohody je stále možné dosáhnout v době, která umožní uvolnění další finanční pomoci do konce června. Věřitelé jsou podle něj připraveni jednat, pokud ale návrhy Atén budou mít ekonomický smysl.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Co na to finanční trhy?
Jak upozorňuje Pikora, trh překvapivě nepočítá příliš s tím, že by Řecko opustilo eurozónu. „Respektive dává tomu jen malou pravděpodobnost. Euro dnes ráno dokonce posílilo. Později zisky umazávalo, ale nebylo to Řeckem, ale tím, že Angela Merkelová varovala, že silné euro představuje problém pro Portugalsko a Španělsko, které kvůli euru nepociťují efekt svých reforem. (Tady je vidět, jak skutečným vládcem Evropy není Brusel, ale Berlín.) Také evropské akcie dnes klesají jen mírně. Málokterý index odepsal více jak procento. Zato samotné řecké akcie klesají o 4,5 %,“ uvedl hlavní ekonom Next Finance.
Ale bankrot ještě neznamená odchod z eurozóny. A právě o možnosti platební nechopnosti Řecka podle informací agentury Reuters poprvé diskutovali tento týden i evropští představitelé. Na čtvrteční přípravné schůzce v Bratislavě, kde se chystalo příští zasedání euroskupiny, účastníci konstatovali, že existují tři možné scénáře vývoje do konce června, kdy končí platnost prodlouženého záchranného programu pro Řecko. Za nejméně pravděpodobný scénář přitom označila většina přítomných včasné završení dohody, v níž by se Řecko zavázalo k reformám.
Druhou možností, nad níž se zástupci vlád zamýšleli, bylo další prodloužení záchranného programu. Třetí alternativou, o níž se na takto vysoké oficiální úrovni mluvilo vůbec poprvé, bylo přijmout pád Řecka do platební neschopnosti. Schůzka přitom k žádnému oficiálnímu závěru nedospěla.