Tsipras má problém i doma. Většině Řeků se nelíbí chování vlády k věřitelům

Atény – Podle výsledků průzkumu veřejného mínění více než polovina Řeků neschvaluje chování své vlády během současných jednání s mezinárodními věřiteli, informuje agentura Reuters. Země, která neustále balancuje na pokraji bankrotu, musí najít s věřiteli společnou řeč do konce června, kdy vyprší prodloužený druhý záchranný program. V otázce úspor však zůstávají mezi oběma stranami nepřekonatelné rozdíly. Během jediného dne navíc padly hned dva nejvýraznější znaky škrtů. Veřejnoprávní televize obnovila vysílání a stát znovu začne vyplácet důchody v plné výši.

Průzkum společnosti Marc se uskutečnil od sedmého do desátého června pro televizní stanici Alpha a vyplynulo z něj, že 53,4 procenta dotázaných není spokojeno s vyjednávacím postojem levicové vlády vedené premiérem Alexisem Tsiprasem. Spokojeno je 45,5 procenta dotázaných, zbylí nemají vyhraněný názor. Výsledky průzkumu ukazují, že spokojenost obyvatel s novou vládou klesá. Při předchozím průzkumu, který se uskutečnil v dubnu, totiž společnost Marc zjistila, že vyjednávací strategii vlády schvaluje 50,5 procenta dotázaných, zatímco nespokojeno s ní bylo 48,2 procenta.

Jiný průzkum, který proběhl na přelomu května a června, zase ukázal, že si tři ze čtyř Řeků chtějí ponechat euro

Sedláček k Řecku: Ekonomiky nejsou v depresi, trpí maniodepresemi

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha
  • „Už není čas na hazard. Dokonce se obávám, že se blíží den, kdy někdo řekne konec hry,“ předseda Evropské rady Donald Tusk.

Řecký kabinet jedná už od února s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o podobě reforem, které jsou podmínkou pro vyplacení 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnutého záchranného programu. Původní návrhy, s nimiž minulý týden přišla postupně každá ze stran, si pak Atény a věřitelé vzájemně zamítli. S novými návrhy přišly Atény tento týden po výzvě věřitelů. Ani s tímto plánem však není Evropská komise spokojena. Její mluvčí Margaritis Schinas prohlásil, že neodpovídá tomu, o čem minulý týden předseda komise hovořil s řeckým premiérem. Míč je prý nyní na straně Řecka, které musí předložit něco jiného.

  • Pokud se strany v průběhu příštích dnů nedohodnou, hrozí Řecku platební neschopnost, protože již 30. června má Mezinárodnímu měnovému fondu splatit úvěr ve výši 1,6 miliardy eur.

Zaplatili jsme dost, říkají demonstranti

Podle agentury DPA zhruba 200 členů komunistických odborů PAME na protest proti dalším úsporným plánům řecké vlády ráno obsadilo budovu řeckého ministerstva financí. Podle televizních záběrů vyvěsili obrovský transparent s nápisem „Krváceli jsme dost! Zaplatili jsme dost!“ na fasádu domu. Policie proti akci nezasáhla. Na dnešní odpoledne podle DPA plánují další demonstraci proti úsporám státní zaměstnanci.

Transparent levicových demonstrantů proti úsporným opatřením
Zdroj: Yorgos Karahalis/ČTK/AP

Řecký dluh přijel ve středu řešit přímo do Bruselu Tsipras, který se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. K žádné přelomové dohodě ale nedošlo, protože schůzku poznamenalo rozhodnutí řeckého nejvyššího správního soudu, který označil všechny škrty v důchodech bývalých zaměstnanců soukromého sektoru a živnostníků provedené po roce 2012 za protiústavní, a tudíž neplatné. Vláda by tak měla penze opět zvýšit na původní úroveň. Zpětně penzisté nic nedostanou, ale důchod jim stoupne na původní sumu. Bude to stát půldruhé miliardy eur ročně. Zhruba stejně, kolik tedy mají Atény do konce měsíce splatit Mezinárodnímu měnovému fondu.

  • „Počítá se i s variantou grexitu, ale pravděpodobnost dosáhnout dohody pořád existuje,“ říká anylytik Kryštof Kruliš.

Podle serveru řeckého deníku Ta Nea tím justice „odpálila bombu“ v době vyjednávání mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli o pokračování úvěrové pomoci. Věřitelé totiž požadují mimo jiné další snížení výdajů na důchody.

To, že se tento krok očekával, povrdil i politolog a publicista Thomas Kulidakis. „Protože snižování penzí je to, s čím vláda nesouhlasila, a za druhé měla ve svém programu, že tyto škrty zruší. A vláda to může také použít jako zbraň, popřípadě argument při vyjednávání s věřiteli,“ uvedl s tím, že jako argument to může použít i druhá strana, tedy věřitelé, směrem k veřejnosti – mohou říct, že je to protiústavní opatření a že s tím nemohou nic dělat.

Špatný rating Řecka je ještě horší

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's zhoršila hodnocení úvěrových závazků Řecka po dvou měsících opět hlouběji do spekulativního pásma. Zdůvodnila to hrozícím bankrotem země v příštích 12 měsících kvůli nedostatečným vyhlídkám na dohodu mezi vládou a věřiteli. S&P dlouhodobě poukazuje na to, že bez hlubokých ekonomických reforem nebo dalších úlev se podle ní stanou řecký dluh a další finanční závazky země neudržitelnými.

Úvěrový rating je důležitý pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost splacení úvěru správně a včas. Má důležitý vliv na ochotu věřitelů příslušenému subjektu půjčovat a na podmínky půjčky. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a je pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky. Pokud je rating, jako v případě Řecka, ve spekulativním pásmu, nemohou do dluhopisů daného subjektu investovat velcí institucionální investoři, jako jsou penzijní fondy.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.