Debaty o zvyšování minimální mzdy jsou podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ovlivněné nereálnými předpoklady zvyšování mezd průměrných. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM). Reálný růst je u průměrné mzdy prý kolem tří procent, vláda ale má počítat i s více než čtyřmi, a tak je nucena zvyšovat minimální mzdu o tisíc korun ročně, aby dosáhla čtyřicetiprocentní hranice slíbené v programovém prohlášení Sobotkova kabinetu.
Vláda počítá podle svazu průmyslu s nereálným zvyšováním průměrné mzdy
Minimální mzda se zvýšila letos v lednu o sedm set korun a teď probíhá další kolo debat o novém navýšení. Podle odborů je potřeba zvýšit minimální mzdu o tisíc korun od ledna 2016, aby vláda mohla naplnit programové prohlášení. Chce se totiž dostat na hranici čtyřiceti procent průměrné mzdy na konci volebního období. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Zbyňka Frolíka se ale tady nachází omyl. „Vláda a možná odboráři počítají s poměrně nereálným zvyšováním průměrné mzdy v příštích pěti letech. V příštím roce to má být kolem 3,5 procenta a pak přes čtyři procenta. Vláda si proto myslí, že v roce 2020 budeme mít průměrnou mzdu 33 tisíc korun,“ upozorňuje Frolík. Jako reálný růst mezd přitom vidí dvě až tři procenta.
Obavy podle Frolíka vzbuzuje i rozdíl mezi tím, že nařízení o minimální mzdě je dlouhodobě fixní, zatímco podnikatelské podmínky jsou mnohem víc proměnlivé, musejí reagovat na změny kurzu, hospodářskou situaci nebo ceny vstupních surovin. Ideálně by tak výši minimální mzdy navázali tak, aby rovněž mohla reagovat na stav ekonomiky. „Rádi bychom, aby tady nebylo dohadování každý rok, jestli o pět set nebo sedm set korun, ale aby výše minimální mzdy byla daná procentuálně k mediánu nebo průměru,“ vysvětlil Frolík. Pokud by se minimální mzda výrazně zvyšovala třeba o tisíc korun ročně, fatálně to podle něj ohrozí podniky, kde lidé dostávají platem patnáct tisíc korun a méně.
Josef Středula
Odbory: Zvýšení minimální mzdy nezvýšilo nezaměstnanost
Odbory si nicméně stojí za tím, že navyšování minimální mzdy je pro ekonomiku spíše prospěšné. „Říkalo se, že když se zvýší minimální mzda, tak se sníží zaměstnanost. Opak je pravdou. Zvýšila se minimální mzda a výsledek je, že roste více ekonomika, roste spotřeba a snižuje se nezaměstnanost. Takže rádoby rady z akademického prostředí vůbec neplatí, to je teorie, která se nikdy nepotvrdila,“ prohlásil předseda konfederace odborových svazů Josef Středula, který byl také hostem v OVM. Podnikatel Frolík oponuje, že se nám hospodářsky daří z toho důvodu, že jsme na ve fázi cyklu, v němž opouštíme krizi. „Začíná oživení, daří se v zahraničí, také ČNB udělal opatření, že se daří více exportu, je tvrdší dolar, takže se lépe vyváží do dolarových oblastí. Důvodů, proč se ekonomika zrovna hýbe dopředu, je více a určitě s tím nemá nic společného minimální mzda,“ myslí si Frolík.
Odbory mají nicméně pro zvyšování minimální mzdy ještě jeden argument, a to je hranice chudoby, která je v Česku stanovena na 9674 korun. „Jestliže máte dneska minimální mzdu 9 200 korun, což v čistém vyjádření znamená 8180 korun, máme tady tisíc pět set korun rozdíl mezi tím, když člověk žije na sociálních dávkách a nehledá práci a když chodí poctivě čtyřicet hodin do práce a odvádí stoprocentní výkon,“ upozornil Středula. „Už dávno měla být situace taková, že minimální mzda měla být výrazně vyšší, než jsou hranice chudoby,“ dodal.
Oslabení koruny? Podle Středuly stačilo avizovat zvýšení mezd
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů má také výhrady k cílenému oslabování koruny ze strany České národní banky. Podle Josefa Středuly měli centrální bankéři raději doporučit zaměstnavatelům zvýšení mezd. „To, co se odehrálo ve vztahu ke kurzu české koruny, nepomohlo,“ uvedl Středula s tím, že nebyl nastaven žádný další prorůstový prvek. „Kdyby tenkrát Česká národní banka radši vyhlásila to, co řekla letos na jaře, aby se zvýšily mzdy, nemusela utrácet víc než 200 miliard. To by inflaci určitě vytvořilo,“ dodal.
Česká národní banka k intervenci přistoupila kvůli nebezpečí deflace. A někteří zaměstnavatelé po roce a půl oceňují relativní stabilitu kurzu. „V letošním roce už celá řada podniků těží z toho kurzu, protože je to pro ně výhodnější z hlediska exportu a v konečné fázi tak dochází k hospodářskému oživení,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík.
Křehký sociální smír
Středula pak podnikům vytýká, že navzdory statisticky dobrým výsledkům obecně nepřispívají k dynamičtějšímu růstu mezd. Podle údajů České statistického úřadu rostly loni zisky firem tempem 13,3 procent, růst mezd byl 2,2 procenta. „Netvrdím, že každá firma je na tom výborně, jako tvrdí tento údaj, ale lze se domnívat, že u významné části firem je dostatečný potenciál pro to, aby mzdy rostly,“ uvedl Středula. Podle Frolíka toho k rozdělování zisků v českých firmách moc není, pro podniky je totiž nezbytné finance reinvestovat, rozvíjet se a dívat se do budoucnosti.
Lidé jsou nicméně podle Středuly netrpěliví. Na úroveň Německa nebo Rakouska bychom se podle odborů totiž dostali nejdřív v roce 2100. „Lidé jsou znechuceni, volají pro protestních akcích. Jestli chceme něčeho dosáhnout, je dobré se dohodnout. Naše zpráva zní: Zaměstnavatelé, pojďme se podívat na to, jak porostou mzdy, protože jestli je necháme v podobě, v jaké momentálně jsou, a nebude tempo růstu mezi třemi a pěti procenty, tak v tu chvíli začne velký problém,“ řekl Středula. Může tak být ohrožen i sociální smír.
OVM: Na minimální mzdě se zaměstnavatelé a odbory neshodnou (zdroj: ČT24)