Dvě ze tří českých firem považují korupci v podnikatelském prostředí za běžnou. Podle průzkumu poradenské společnosti Ernst & Young (EY) to je téměř dvakrát víc než v západní Evropě. Pětina tuzemských společností přitom pokládá zavádění vnitřních protikorupčních pravidel za škodlivé.
Firmy v Česku považují korupci stále za běžnou praxi
GALERIE
videogallery_533046
„Nákupem tohoto výrobku přispíváte na boj proti korupci v České republice“ – tak zní nápis na každém pytli, který naplní v cementárně v Prachovicích na Pardubicku. Česká pobočka jednoho z největších globálních výrobců stavebních materiálů má také interní pravidla, jak uplácení a neférové praktiky omezovat. A každý nový zaměstnanec musí podepsat, že bude tato pravidla dodržovat, jinak mu hrozí postih. „Myslíme si, že v dlouhodobém horizontu korupční a neetické jednání devastuje pověst firmy, a tím vlastně snižuje hodnotu generovanou pro akcionáře,“ říká ředitel pro strategické plánování Cemex ČR Karel Köszegi.
Podle výkonného ředitele oddělení investigativních služeb EY Tomáš Kafky většinou však firmy, které mají ryze českého vlastníka, protikorupční pravidal nemají. „A pokud je mají, tak je to spíše na papíře a neodráží se to na reálném fungování firmy. Většinou je vidíme u velkých nadnárodních společností, kde je to zájmem centrály, aby se pravidla dodržovala, ale chce to čas. Český člověk je rezistentní vůči změnám, zvláště když přicházejí ze zahraniční centrály,“ říká Kafka.
- Co je korupční jednání? Podle výkonného ředitele oddělení investigativních služeb EY Tomáše Kafky jde zejména o: střety zájmů, typu pomáhání kamarádům nebo rodinný příslušníkům k zakázkám a různým výhodám. Dále dary jako špreky, drahé hodinky nebo pozvání na pompézní akce typu golf do Dubaje. Pak také známé „obálky“ . „A nejtvrdší formou je vydírání, kompromitující materiály, zastrašování vedoucí k tomu, že někdo zneužije pravomoci a získá z toho svůj osobní prospěch nebo prospěch pro někoho druhého,“ vysvětluje.
Koruce
Podle pětiny firem v Česku ale naopak protikorupční linky, brožurky a další vnitřní protikorupční pravidla konkurenceschopnost podniku poškozují. „Oni si potom myslí, že pokud to budou dodržovat oni, ale jejich konkurence ne, tak tím budou znevýhodněni,“ vysvětluje partner oddělení investigativních služeb EY ČR Daniel Bican.
Češi míní, že společnosti nadhodnocují výsledky
Geopolitická nestabilita, výkyvy cen komodit a měnových kurzů či hospodářské sankce, uvalené na některé země světa, motivují podniky a jejich vedení k rizikovějšímu chování. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu EY mapujícího postoje k podvodům a korupci v regionu EMEIA (Evropa, Blízký východ, Indie and Afrika).
Z průzkumu, jehož se zúčastnilo 3 800 zaměstnanců velkých společností z 38 zemí, mimo jiné vyplynulo, že management je mnohdy pod zvýšeným tlakem, který ho nutí expandovat na rizikovější trhy. Tento názor zastává třetina všech účastníků průzkumu, v České republice je to dokonce 48 %. Korupci za rozšířený jev pak považuje 61 % českých respondentů. Tři z deseti Čechů se domnívají, že společnosti často nadhodnocují své hospodářské výsledky.
Počet firem, které považují korupci v podnikatelské sféře za běžný jev, ale za poslední dva roky klesl. „Ze 73 na 61 procent,“ upřesnil Kafka. Zhruba stejně dlouho platí zákon, podle kterého je možné za korupci stíhat nejen konkrétní osoby, ale i společnosti. „Maximální trest je zrušení firmy a její konec a ta předchozí škála jsou samozřejmě finanční pokuty, které mohou být poměrně vysoké,“ říká ředitel Transparency International David Ondráčka.
Zákon o kurupci
Zatím bylo na základě tohoto zákona vyšetřováno přes 300 právnických osob, z toho 16 kvůli korupčnímu jednání. Dvě firmy byly zrušeny.
Riziko podvodu ale nehrozí jen na rizikovějších trzích. Pětina českých respondentů přiznala, že vědí o případu, kdy jejich společnost v uplynulém roce zkreslila finanční výsledky. Přitom právě tato praxe je průvodním znakem celé řady významných a široce medializovaných kauz. „Je obzvlášť s podivem, že více než polovina Čechů považuje zkreslování finančních výsledků za ospravedlnitelné,“ zmiňuje Kafka.
Jen čtvrtina českých respondentů je přesvědčena, že je v případě špatných finančních výsledků informována centrála společnosti. Hůře dopadly jen Slovensko a Saudská Arábie.
Korupce
Vedení firem by mělo jít příkladem
Ne všichni členové vrcholového vedení dávají dostatečně najevo svou oddanost přísným etickým zásadám. Čeští zaměstnanci nejsou spokojeni s uplatňováním etických zásad
v jejich společnosti. Jen 31 % respondentů považuje vedení za vzor a jen 22 % si myslí, že etické zásady jejich společností jsou velmi dobré.
„Podniky jsou dnes pod intenzivním tlakem, protože se od nich očekává stálý růst. Pro někoho se proto fungování v “šedé zóně„ na pomezí zákonného a nezákonného jednání může jevit jako schůdná cesta, jak si takový růst zajistit,“ vysvětluje Kafka. A dodává, že dodržování protikorupčních pravidel není však překážkou růstu, ale podle něho naopak jedním z předpokladů trvalého ekonomického úspěchu.
Jsou podvody a korupce snadnou cestou k růstu?
Někteří manažeři jsou možná v pokušení jít cestou většího rizika, která může v krátkodobém výhledu urychlit růst jejich společnosti. Nicméně z průzkumu EY vyplynulo, že mezi prosperujícími společnostmi a těmi, které berou dodržování předpisů i etických principů zodpovědně, existuje přímá souvislost. Respondenti, jejichž podnik vykázal v posledních dvou letech růst výnosů, současně častěji:
- hodnotí etické normy uplatňované jejich společností jako „velmi dobré“
- znají interní protikorupční pravidla své společnosti
- věří, že jejich dceřiné společnosti v různých zemích dodržují stejné etické normy