Stát žádá spořitelnu: Informujte klienty, že mají na sKartách peníze

Praha – Po zrušených sKartách stále zůstávají na účtech peníze. Lidé si dosud nevyzvedli celkem 11,5 milionu korun, které jim stát vyplatil na dávkách. Často ani nevědí, že jim tyto peníze náleží. Ministerstvo práce a sociálních věcí teď chce po České spořitelně, aby klienty o zůstatcích informovala.

3 minuty
Na zrušených sKartách stále leží 11,5 milionu korun
Zdroj: ČT24

Projekt sKaret rozjelo ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2012 za působení ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Češi měli jejich prostřednictvím dostávat sociální dávky a komunikovat s úřady. K sKartě lidé automaticky dostávali také spořitelní konto, na které jim stát sociální dávky posílal.

Sociálních karet se rozdalo přibližně 280 000. Měli je senioři, zdravotně postižení nebo třeba matky na mateřské. Program se však setkal s ostrou kritikou ze strany odborů, ombudsmana nebo rady postižených. Loni v březnu proto projekt skončil a zelené karty od té doby nefungují. Asi 30 000 klientů si přesto peníze z dávek dál nechává na spořitelních účtech.

„Od ledna do dubna si vybrali lidé peníze v částce asi 450 000 korun. Dosud si vybralo peníze téměř devadesát procent lidí,“ sdělila mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Dodala, že se velmi často jedná o minimální částky, třeba jen do deseti korun.

Spořitelna klienty upozorňovala na zůstatky jen zpočátku, když sKarta přestala fungovat. To teď chce ministerstvo práce a sociálních věcí změnit. „Českou spořitelnu požádáme, aby jednotlivé klienty vyzvala, aby si finanční prostředky vybrali. Ty peníze přece jen nenáleží bance, ale lidem, kteří potřebovali a potřebují pomoct,“ říká náměstek ministryně práce a sociálních věcí Robin Povšík (ČSSD).

Tělesně postižený
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Resort by měl spořitelnu oslovit během následujících týdnů. „Pokud se na nás ministerstvo obrátí, budeme to řešit. Nicméně informovanost je především na straně ministerstva,“ tlumočila postoj banky Havligerová.

V bankomatu už sKarty nefungují. Kdo si chce peníze vyzvednout nebo převést, musí na pobočku s platným dokladem totožnosti. Pro některé seniory nebo tělesně postižené však může být návštěva pobočky komplikovaná.

Jakým způsobem ministerstvo karty zrušilo, se nelíbí pravicové opozici, která celý systém výplaty dávek zaváděla. „Že tam nechali ty peníze ležet, aniž by zjistili, čí jsou, aniž by znovu vyzvali příjemce dávek… Já to opravdu považuju za velmi nezodpovědné,“ postěžovala si místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Na výběr peněz stále zbývá dostatek času – lidé se o ně mohou hlásit až do března 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 10 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
včera v 14:43

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
včera v 09:12

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
18. 7. 2025

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
17. 7. 2025
Načítání...