Praha - Průměrná česká domácnost by v případě výpadku veškerých příjmů dokázala vyžít ze svých úspor tři měsíce a 18 dní. Našetřené peníze by jí tak vystačily na dobu o 15 dní kratší, než tomu bylo na konci loňského roku. V meziročním srovnání jde naopak o třídenní nárůst. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ING Bank.
Průměrná domácnost by z úspor přežila tři a půl měsíce
Finanční odborníci doporučují mít úspory alespoň v té výši, aby stačily pokrýt výpadek příjmů na čtyři až šest měsíců. České domácnosti jsou v posledních dvou letech schopné pokrýt z úspor minimálně tři měsíce. Banka však upozorňuje, že jde o průměr. „Některé domácnosti by se při nenadálém výpadku příjmů dostaly do nesnází už během několika málo týdnů,“ uvedl ředitel retailu ING Bank Libor Vaníček. To vyplynulo i z výzkumu z konce loňského roku, který realizovala agentura Ipsos. Podle něho v průměru čtyři z deseti Čechů žijí bez finanční rezervy. S tímto výsledkem se Česko zařadilo k evropskému průměru. Nejlépe jsou na tom v evropském srovnání Nizozemci a Lucemburčané, nejhůře naopak Rumuni.
Šmejkal: Důležitost finanční rezervy lidé podceňují (zdroj: ČT24)
Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala je mít úspory, které pokryjí tříměsíční výpadek příjmu, hezká myšlenka. „Ale jestli je reálná, tak v imaginárních průměrech. Průměrná domácnost by takovou ideu určitě ale měla rozpracovat, měla by si dávat dostatečné prostředky stranou a tvořit finanční rezervu na co nejdelší dobu, aby v případě výpadku příjmu měla prostředky na výdaje, ať už je to čtyři, nebo šest měsíců,“ říká.
Důležitost existence finanční rezervy lidé podle Šmejkala stále podceňují. „Nepovažují to za důležité, mají možná až příliš nadsazený optimismus, co se týká výhledu do budoucna, nedokáží si připustit, že reálná možnost ohrožení zaměstnání, jako jediného pravidelného zdroje příjmu, tady je. A to vede k tomu, že se tvorba rezervy podceňuje,“ vysvětluje Šmejkal. A dodává, že je to dáno i vzděláním a zkušeností s tvorbou domácího rozpočtu.
Čím vyšší vzdělání, tím větší úspory
Lidé se základním vzděláním mají vytvořenou rezervu přibližně na dva měsíce, lidé s maturitou na čtyři měsíce a vysokoškolské domácnosti by bez příjmů vydržely déle než pět měsíců.
Peníze
Podle průzkumu by však Češi dokázali odkládat téměř třetinu příjmů, pokud by chtěli. Příjmy totiž převyšují výdaje o 29 procent, což je stabilní údaj. Lidé se základním vzděláním mohou uspořit 16 procent příjmů, lidé s maturitou 32 procent a vysokoškolsky vzdělaní Češi 35 procent příjmů. „I když v průběhu času dochází ve vývoji úspor domácností k určitým výkyvům, z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že Češi se chovají zodpovědně a své úspory drží na relativně stabilní úrovni,“ komentoval výsledky Vaníček. Pokud si lidé mohou dovolit určitou částku odložit stranou, mají se podle něj zajímat i o možnosti zhodnocení těchto peněz.
Průzkum ING Bank je opakovaným měsíčním on-line dotazováním na reprezentativním vzorku populace, jehož cílem je zjistit potenciál spoření a index úspor českých domácností. Data jsou za leden až březen 2015. Dotazování se účastnilo zhruba 1500 respondentů z Čech a Moravy ve věku 18 až 60 let. Průzkum uskutečnila agentura TNS AISA.