Nejen léky nebo kosmetika, ale nově i potraviny by měly být pod permanentním zdravotním dohledem. Státní zdravotní ústav chce vytvořit novou databázi, která má mapovat možné nežádoucí účinky zvláště nových typů potravin nebo nových kombinací jejich složení. Data má ústav sbírat přímo od spotřebitelů přes web. Od novinky si slibuje včasné zachycení případných negativních dopadů na zdraví či odhalení nových typů alergií.
Úřady chtějí vědět, po čem se vám udělalo zle
Je vám zle z neobvyklého jídla? Hlaste to (zdroj: ČT24)
Exotická ovoce, různé směsi bylin, energetické nápoje, nové směsi složení výrobků. Oproti zaběhnutým stálicím nemají zdravotníci o nových typech potravin tak důkladný přehled. Chtějí proto nově kontrolovat jejich zdravotní účinky.
Nežádoucí zdravotní účinky potravin mohou lidé hlásit on-line na novém portálu Nutrivigilance, neboli zdravotní bdělost nad potravinami.
„U nás nemáme žádný systém, který by tyto informace sbíral. Cílem není nikoho strašit, ale zavčas stanovit pravidla, která mají zabránit poškození zdraví,“ vysvětluje Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin ze Státního zdravotního ústavu. Nebo případně dát nějaké doporučení nebo opatření, které se týká používání určité potraviny. „Je to v podstatě něco podobného jako registr nežádoucích účinků léčiv,“ říká Pavel Dlouhý z Ústavu výživy při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Nabídka potravin na českém trhu stoupla z 3500 v roce 1991 na současných 350 tisíc položek. V tomto množství nelze z hlediska negativního působení na organismus všechny předem absolutně spolehlivě otestovat, uvádí Státní zdravotní ústav, který web spustil.
Cílem nového systému je tedy shromáždit data, která dosud nikdo v Česku neeviduje. Analýza získaných informací může vést k návrhům preventivních a nápravných opatření. Vytvořený systém by měl spolupracovat s podobnými systémy v dalších zemích EU. V principu jde o to, sbírat zdravotní informace v rané fázi vzniku problémů, nikoliv až při větším počtu případů zejména akutního poškození zdraví spotřebitelů.
Čaj
Například zelené čaje. Jako bohatý zdroj antioxidantů jsou častou součástí zdravé výživy. U něj budou odborníci zkoumat, kolik dávek je ještě zdraví prospěšných a kolik naopak. „Nikdo neví přesně jaká dávka antioxidantů je ta pravá, při předávkování je problém s poškozením jater,“ konstatuje Ruprich.
U energetických nápojů chtějí zase prověřit jaké dávky a jaké kombinace s další pitím už mohou ohrožovat srdce.
Přes kontaktní formulář mohou tak nyní lidé zaslat název konkrétní potraviny, u které mají podezření, že stojí za jejich obtížemi. Varovnými příznaky jsou v těchto případech například průjmy, bolesti břicha, hlavy či kloubů, kašel, kýchání, svědění nosu, otoky nebo změny na kůži. Ale i celková slabost nebo zrychlená tepová frekvence.
Vyšetření břicha
Hlásit podezření na nežádoucí účinky potravin mohou kromě samotných spotřebitelů ale i přímo lékaři nebo lékárníci. Musí ovšem uvést co nejvíc podrobností o výrobku i zdravotních dopadech na pacienta a také své základní údaje. Poskytnuté informace zůstanou anonymní, některé položky jsou navíc nepovinné. Sami lékaři připouštějí, že zatímco známé alergie například na jahody nebo intoleranci lepku poznají snadno, jindy tápou.
„Problémy máme s tím, že lidé chodí s různými vyrážkami a my prostě nevíme od čeho to je. Pak je to detektivní práce, dá se těžko zjistit, co v té potravině je,“ říká praktický lékař Cyril Mucha.
Co jsou to nové potraviny
Nepříznivé reakce hrozí hlavně u potravin nového typu, doplňků stravy a potravin
s přídatnými látkami. Nutrivigilance nezahrnuje potraviny a nápoje, jež vyvolají
nepříznivou reakci, kterou lékař označí například jako salmonelózu či
kampylobakteriózu. Naopak sem patří nové potraviny skládající se z
mikroorganismů, hub nebo řas, rostlin a živočichů, s výjimkou potravin a složek
potravin získaných tradičními metodami šlechtění a chovu, jejichž bezpečnost
byla prokázána dlouhodobým užíváním.
K novým potravinám či složkám se řadí například Morinda citrifolia - NONI juice,
semínka Chia, ořechy Nangai, fytosteroly, koagulovaná bílkovina a hydrolyzát z
brambor, salatrimy, olej ze semen Allanblackia, trehaloza a izomaltuloza,
lykopen produkovaný plísní Blakeslea trispora, lykopen z rajčat a astaxantin z
řas.