Stráž pod Ralskem (Českolipsko) - „Česká republika preferuje jadernou energii a já pevně doufám, že u této preference zůstane a nepodlehne takzvanému solárnímu šílenství,“ prohlásil dnes prezident Miloš Zeman, který vedle stavby jaderných elektráren podpořil také využití zásob uranu. Těžba ale nesmí podle něj ohrozit zásoby kvalitní pitné vody. Řekl to na dnešním setkání s obyvateli ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku, která byla dlouhé roky synonymem právě pro těžbu uranu.
Zeman je pro jádro a uran. Nechce podlehnout „solárnímu šílenství“
„Podle mého názoru má jaderná energie velkou perspektivu, protože v řadě zemí světa, mimochodem včetně Spojených států, ale například i Číny se staví nové a nové jaderné reaktory,“ prohlásil Zeman, který dnes ve Stráži neopomněl dodat, že to byl právě on coby premiér, kdo nechal těžbu uranu v Hamru v 90. letech zastavit, protože kyanidové louhování ohrožovalo spodní vody. „Stejně jako jsou důležité zásoby uranu, hnědého uhlí a řady dalších surovin, jsou důležité i zásoby kvalitní pitné vody. Tu bychom určitě neměli otravovat jedy jenom proto, abychom jiné zásoby vytěžili,“ dodal Zeman, který sám sebe označuje za zastánce ekologicky nezávadné těžby.
Přestože se v Podještědí uran stále nachází, s další těžbou se zatím nepočítá. „Vytěžilo se v minulosti 26 tisíc tun, těžitelných zbývá 70 tisíc až 80 tisíc tun,“ uvedl ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík, které má sanaci území na starost.
Na likvidaci ekologické zátěže po těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem vyčlení vláda v následujících třech letech 4,5 miliardy korun, což zdaleka není vše. V nedalekém areálu chemické těžby bude pokračovat až do roku 2037 sanace podzemních vod. Na kompletní vyčištění celého území bude potřeba asi 50 miliard korun.
Podívejte se: Uranové doly v Hamru navždy zmizí z povrchu
Liberecký hejtman Martin Půta zastává názor, že je potřeba počkat na technologie, které umožní těžbu uranu ekologicky příznivějším způsobem, než byla těžba v minulosti. „Také je potřeba do ceny jaderné energie započítat všechny budoucí náklady, což se v minulosti nedělalo,“ poznamenal hejtman a dodal: „Myslím, že uran nám ze země nikdo nevezme, je to pojistka České republiky pro její energetickou budoucnost.“ Uran z Českolipska bude podle Půty možné využít třeba až za 50 nebo 100 let, rozhodně by tak nebylo rozumné ložiska rudy prodávat.
Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Chemickou těžbou bylo kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Situace je o to komplikovanější, že v okolí těžby je oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod pro severní a střední Čechy. Za 30 let byly do podzemí vtlačeny čtyři miliony tun chemikálií. Sanace území potrvá podle odhadů do roku 2037 a přijde stát na 50 miliard korun.
Nešetrná těžba si vybrala svou daň
Chemickou těžbou, která ve Stráži pod Ralskem trvala skoro třicet let, bylo zasaženo přes 370 milionů metrů krychlových vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek na začátku ledna uvedl, že na další čistící práce vyčlení vláda přibližně 4,5 miliardy korun, které mají pokrýt nadcházející tříleté období. Sanace území by podle odhadů měla probíhat až do roku 2037. Na vyčištění území by mělo být vynaloženo až 50 miliard korun. Situaci komplikuje, že v okolí těžby je oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod v severních a středních Čechách.
Prezident ve Stráži pod Ralskem podpořil jádro i uran (zdroj: ČT24)
ČTĚTE: Bude se na Vysočině znovu těžit uran?
Obyvatelé Stráže se další možné těžby obávají, Mládek je ale v lednu uklidňoval s tím, že s jejím obnovením se momentálně nepočítá. „Eventuální těžba je zvažována, avšak pouze za předpokladu, že bude zisková, a je to v jiné lokalitě. V této se nepředpokládá žádná,“ řekl Mládek. Zmíněnou lokalitou je Brzkov na Jihlavsku, kde by se mohlo vytěžit více než tři tisíce tun uranu. Realizaci ale brzdí případná ztrátovost takového podniku. V současnosti tak na území České republiky funguje jeden důl, a to v Rožné na Vysočině.