Prodej hudby v Česku již deset let stále klesá

Praha - Již téměř deset let v Česku trvá klesající trend prodeje hudby. Největší zájem o nákup hudebních nosičů měli čeští posluchači v letech 1996 a 1997, kdy domácí hudební průmysl zaznamenal tržby ve výši kolem 1,64 miliardy korun. Loni však šlo už jen o 510 milionů korun. Podle české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) je důvodem poklesu časté nelegální pořizování kopií hudebních nosičů a její pirátské stahování z internetu.

Poklesu prodeje hudby odpovídá i „změkčování“ limitů pro oceňování zlatými a platinovými deskami. Zatímco do konce roku 1993 se českým interpretům zlatá deska udělovala za prodej 50.000 alb a platinová za dvojnásobek, od roku 1994 jim na získání stejných ocenění stačilo prodat polovinu dosavadního počtu. V následujících letech limity poklesly ještě třikrát, takže nyní hudebníci dostávají zlatou desku za prodej pouhých 7000 alb a platinovou za 15.000 kusů.

Mezi nejpopulárnější domácí interprety po rozdělení někdejšího Československa patřili bratři Jan a František Nedvědové. Například v roce 1994 si příznivci folkového dua zakoupili dohromady přes 180.000 společných i sólových alb jeho protagonistů včetně nahrávek jejich kapely Brontosauři. Stálicí na hudební scéně zůstává Karel Gott, jehož Zázrak vánoční vévodil na hudebním trhu v následujícím roce.

Fenoménem hudebního trhu v polovině 90. let byly písničky pohádkových Šmoulů, na sklonku dekády zase bodovala chlapecká skupina Lunetic. Třikrát se nejprodávanější deskou roku stalo album dua Těžkej Pokondr, třikrát v roční hitparádě dominoval rockový Kabát. V roce 2004 zabodovalo společné album finalistů premiérového ročníku soutěže Česko hledá SuperStar i její vítězka Aneta Langerová.

Dlouhodobě se velkému zájmu posluchačů těšila také kapela Lucie, později se zájem fanoušků přesunul ke kapelám Chinaski a Divokej Bill. Nouzí o příznivce netrpí ani Daniel Landa, Jaromír Nohavica nebo Petr Kolář.

Zásadním způsobem se změnilo „balení“, v němž hudba k českým posluchačům přichází. Někdejší vinylové LP desky začaly počátkem 90. let vytlačovat audiokazety a později CD disky. V roce 1998 se v Česku poprvé prodalo více CD disků než kazet a „cédéčka“ později oficiální trh s hudbou ovládla. Nyní jeho škálu doplňují hudební DVD a výjimečně i duální disky obsahující na jednom nosiči CD i DVD.

Stahovat hudbu legálním způsobem z internetu mohou čeští posluchači již rok; takto se nyní v ČR prodává asi deset procent hudby. Přesto podle odhadu odborníků již několik let dávají posluchači při získávání hudby přednost pirátským způsobům - vypalování a nelegálnímu stahování do počítačů.

Po dlouhých desetiletích, kdy do Česka přední zahraniční rockové a popové kapely přijížděly pouze výjimečně a ojediněle, se země stala běžnou zastávkou na koncertních turné slavných interpretů a souborů. Jejich některé koncerty měly návštěvnost přesahující 100.000 diváků.

Divácké rekordy trhala zejména vystoupení britské kapely Pink Floyd, jejíž koncert na pražském Strahově v roce 1994 sledovalo podle odhadů až 130.000 lidí, či amerického zpěváka Michaela Jacksona. Popová ikona o dva roky později přitáhla na nedalekou Letenskou pláň asi o 10.000 lidí méně.

Srovnatelný zájem u českého publika vzbudila i vystoupení britských Rolling Stones. V roce 1995 je na Strahově vidělo 100.000 lidí a o osm let později na Letné asi 80.000. Obdobnou návštěvnost zaznamenali také v roce 1997 pořadatelé dosud jediného českého koncertu irských U2.

Kromě zahraničních megahvězd však velké stadiony dokážou zaplnit publikem i některé české a slovenské hvězdy. Janu Nedvědovi přišlo v roce 1996 na pražský Strahov popřát k padesátinám kromě jeho bratra Františka také 60.000 milovníků jeho skladeb. Ještě o 20.000 lidí více zamířilo v roce 2003 na Letenskou pláň na koncert slovenského Elánu.

Některé české koncerty byly zajímavé dokonce v mezinárodním měřítku. Například slavný britský zpěvák David Bowie v roce 2004 zkolaboval na pražském koncertě a kvůli operaci srdce poté zrušil několik koncertů svého turné. Jeho krajan, bubeník a zpěvák Phil Collins, zase o rok později právě před pražským publikem zakončil svou úspěšnou sólovou kariéru dvěma posledními koncerty.