Praha - Rostoucí ceny potravin nemusejí tolik působit na další růst inflace, shodují se členové bankovní rady. Během roku se totiž podle některých centrálních bankéřů současný růst cen potravin ve světě zastaví. Navíc nevylučují, že do cen potravin se již v listopadu s předstihem částečně promítlo zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Uvádí to dnes zveřejněný zápis z jednání bankovní rady 19. prosince.
ČNB: Vliv cen potravin na inflaci možná nebude velký
„Bankovní rada se shodovala na tom, že rozsah proinflačního rizika z titulu cen potravin může být nižší, než naznačují data z listopadové inflace,“ uvádí zápis. Podle něj lze předpokládat, že v dalších měsících budou ceny potravin již růst jen mírně či stagnovat. Navíc podle ČNB byl nedávný růst cen pohonných hmot zřejmě dočasný. Růst cen potravin a pohonných hmot tak podle zápisu bude mít v souhrnu nejspíše pouze dočasný charakter a „na horizontu měnové politiky odezní“.
Někteří členové bankovní rady ale na měnovém jednání upozornili, že další nárůst inflace z důvodu zvýšení DPH a regulovaných cen může ovlivnit dosud dobře ukotvená inflační očekávání. Na druhou stranu podle dalších členů bankovní rady by se tlak na růst mezd v důsledků rostoucích cen mohl projevit pouze tehdy, pokud by převládala vysoká inflace po delší období. „Vzhledem k jednorázovosti aktuálních inflačních tlaků je vznik této situace nepravděpodobný,“ uvádí zápis.
Jedním z mála současných faktorů, které působí proti růstu cen, je podle bankovní rady posilující koruna. Vývoj kurzu v době tvorby nové únorové prognózy, tedy v lednu, bude podle centrální banky velmi významným indikátorem.
Bankovní rada se shodla, že rizika současné prognózy ČNB jsou celkově zhruba vyrovnaná. Během roku by se v současnosti rostoucí inflace měla rychle vracet k nižším úrovním. K dalšímu utlumení tlaků na růst cen navíc přispěje i zpomalení hospodářského růstu.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB ponechat základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta. Pro zachování úrokových sazeb beze změny hlasovalo ze sedmičlenné bankovní rady pět bankéřů; dva byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.