Praha - Na maloobchodním trhu zemí střední a východní Evropy vítězí hypermarkety, do kterých chodí nakupovat potraviny čtvrtina obyvatel regionu. Zvyšuje se ale i obliba diskontních prodejen, které představují hlavní nákupní místo potravin pro 18 procent domácností. Prodejny levných potravin tak postupně dohánějí supermarkety, které ještě před několika lety zastávaly mezi maloobchody vedoucí pozici, a nyní jim s jednadvacetiprocentním podílem patří druhá příčka za hypermarkety. Vyplývá to z průzkumu společností GfK a Incoma Research.
Spotřebitelé ve střední a východní Evropě preferují nakupování v hypermarketech
Hypermarkety jsou nejvýznamnějším maloobchodním formátem v Česku, Maďarsku a Rumunsku. S menší výhradou to platí i pro Rusko, kde ovšem moderní obchody fungují především v Moskvě a Petrohradu. Supermarkety vedou v Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku, na Slovensku a na Ukrajině. Diskontní prodejny mají silné pozice v Rusku, Maďarsku, Polsku a Česku. „Tradiční malé samoobsluhy jsou velmi populární v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku, pultové prodejny zase převažují v Bulharsku,“ podotkl Pavel Cabal ze společnosti Incoma Research.
Největšími změnami nyní prochází maloobchodní trh v Rumunsku. Pultové prodejny jsou hlavním nákupním místem pro 22 procent domácností, zatímco ještě v roce 2003 to bylo 51 procent. Naopak výrazně vzrostla popularita hypermarketů, a to ze 4 na 29 procent. „Obdobnou cestou jdou (v Rumunsku) i diskonty, které v roce 2005 začínaly téměř od nuly a v roce 2007 už dosahují 13 procent úrovně preferencí,“ upozornil Cabal.
Na českému trhu loni dominovaly hypermarkety, ve kterých utrácelo největší část svých měsíčních výdajů za potraviny 38 procent tuzemských domácností. Preference diskontních prodejen se loni zvýšily o jeden procentní bod na 25 procent. Obliba supermarketů po poklesu v předchozích letech zůstala v Česku stabilní a činila 16 procent.