Brno - Majoritní vlastníci nadále mohou vytěsňovat z akciových společností menšinové akcionáře. Ústavní soud (ÚS) totiž dnes zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části obchodního zákoníku, která takzvaný squeeze-out umožňuje.
ÚS: Majoritní vlastníci mohou dále vytěsňovat menšinové akcionáře
Novela obchodního zákoníku z roku 2005 dovoluje držitelům devadesátiprocentního podílu v akciové společnosti vyplatit menší akcionáře. Ti si však stěžují, že jsou majoritním vlastníkům v nevýhodné pozici a za svůj podíl prý často dostanou méně peněz, než kolik získaly běžným prodejem. Výkupní cenu akcií totiž určuje znalec, kterého vyberou majoritní akcionáři.
Senátoři argumentovali mimo jiné i praxí z okolních zemí, kde je squeeze-out uplatňován. Malí akcionáři zde však mají větší práva. V případě nesouhlasu s výkupní cenou se například mohou obracet na soudy. Tuto argumentaci ústavní soud zamítl s tím, že Česká republika se v tomto směru nemůže srovnávat se zeměmi, kde neproběhla kupónová privatizace.
Kromě diskriminace malých akcionářů kritizovali senátoři také způsob přijetí novely obchodního zákoníku. Úprava squeeze-outu se do normy dostala až ve druhém čtení prostřednictvím pozměňovacího návrhu, což je praxe, kterou Ústavní soud nedávno kritizoval. V tomto případě však podle ÚS přijetí novely zákona v rozporu s platnou ústavou nebylo.
Podle údajů z letošního ledna přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti squeeze-outu o podíly ve 280 firmách, dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit. Za své akcie dosud dostali 13,5 miliardy korun, v řadě případů mnohonásobně méně, než očekávali. Podle předsedy senátního klubu SNK Josefa Novotného přišli menšinoví akcionáři možná až o 30 miliard korun.