Do litevské metropole Vilnius se sjedou prezidenti a premiéři pobaltského a černomořského regionu střední Asie, Ruska a Evropské unie. Koná se tam totiž ostře sledovaný summit o energetické bezpečnosti.
V Litvě probíhá summit o energetické bezpečnosti
Hlavy států a vlád přijíždějí do Vilniusu především proto, aby pokračovaly v konferenci, která se konala začátkem léta v polském Krakově. Energetický summit by se měl zabývat především otázkou energetické bezpečnosti v regionu. Litevský prezident Valdas Adamkus včera v této souvislosti vyzval Evropskou unii, aby se nejpozději do roku 2008 postarala o společnou energetickou politiku.
Pobaltským zemím jde především o to, aby byly co nejméně závislé na dodávkách z Ruska. Nejednou se totiž ukázalo, že tyto dodávky bývají přerušovány, například Ukrajině. Zúčastněným zemím jde především o to, aby k těmto situacím s nebezpečnými dodávkami energie prakticky nemohlo dojít.
Jednou z nejvíce sledovaných otázek bude také společná elektrárna pobaltských států a Polska. V červnu letošního roku schválil litevský parlament zákon o vzniku nové jaderné elektrárny v Ignalině, která by měla být jen pár kilometrů od ruských hranic na východě Litvy. Nahradí starou nebezpečnou elektrárnu černobylského typu, která nyní na tomto místě stojí. Protokol o společné výstavbě podepsaly všechny tři pobaltské země a Polsko.
Elektrárnu by si měly rozdělit na části, přičemž Litva si ponechá 34 procent a zbývající státy po 22 procentech, což vyvolává spory zejména mezi Vilniusem a Varšavou, která by chtěla mít větší podíl dodávky. Přesto je však jasné, že se partneři dohodnou, protože co možná největší nezávislost na Rusku je pro ně naprostou prioritou. Elektrárna v Ignalině by totiž měla podávat takový výkon, který bude dostačovat všem třem zemím.
Dalším tématem summitu je snaha propojit ropovody ve střední Asii, tedy zemní plyn z Turkmenistánu a ropu z Kazachstánu, s trhem v západní Evropě cestou mimo Rusko. První květnový summit v Krakově skončil fiaskem, protože nakonec nepřijeli zástupci střední Asie, kteří se místo toho setkali s Putinem a podepsali dohody o nových produktovodech vedoucích přes Rusko.
O energetickou samostatnost se střední Evropa snaží více než patnáct let. Podle zkušeností Václava Bartošky, zvláštního pověřence ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost, však do Asie evropské delegace pouze jezdí a mluví, kdežto Čína v roce 2005 podepsala dohodu o stavbě ropovodu a v roce 2006 už stál. V západní Evropě navíc, navzdory stále se zvyšující energetické závislosti, panuje lhostejnost, která kolektivní akci brzdí. Rusko se raději mnohým zemím také jeví jako spolehlivý partner.