„Nebyla dosud realizována žádná veřejná emise ani soukromé umístění v zahraničí,“ uvedl úřad. Znamená to, že domácí subjekty mají o úvěrování státu zájem a mají v něj důvěru. Na domácím trhu si stát půjčil od ledna do března 35,3 miliardy korun. Průměrná splatnost půjček státu je 6,7 let.
Důvodem snížení dluhu byl podle ministerstva větší než očekávaný pokles úvěrových instrumentů v oběhu. To zvedlo jejich cenu, a tím pádem přineslo do státní kasy větší objem prostředků.
"Krátkodobé kolísání dluhu není moc vypovídající. Je ovlivněno strategií
řízení dluhového portfolia ministerstvem. Ať tak či tak, minusová státní
pokladna po třech letech historicky nejvyššího ekonomického růstu, to mi připomíná spíše hospodaření JZD, a ne ambiciózní rozpočtovou politiku,"
uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Státní dluh tvoří dluh vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
