Praha - Minulý měsíc přivezly tankery a ropovody do Číny 17 milionů tun ropy, oproti loňskému březnu je to čtvrtinový nárůst poptávky. Denně spolyká dvanáctiprocentní růst čínské ekonomiky osm milionů barelů ropy, tolik co Česká republika za dva měsíce.
Barel ropy za 110 dolarů má na svědomí Čína
„Čínský import surovin je bezesporu hlavní motor cenových závodů na komoditních trzích,“ potvrdil analytik společnosti Colosseum Petr Čermák. Ještě víc než Čína spotřebovávají černé zlato Japonsko a Spojené státy. Americká poptávka ale klesá, zatímco ta čínská rychle roste. Nejde přitom jen o ropu. Peking potřebuje barevné kovy, zejména měď.
„Není to ale jen měď, Čína spotřebuje čtvrtinu všech kovů, které se ve světě vytěží. Vytváří proto ohromný tlak na jejich ceny,“ přidal se Jaroslaw Romanowski, ředitel prodeje polské těžební firma KGHM. Asijská velmoc přitom dováží i ty suroviny, kterých má sama dost. Ve velkém hromadí třeba uhlí. Dřív ho vyvážela, teď se snaží export omezit. „Čína má vysoké zásoby, ale nechce je využívat. Je nesporné, že v budoucích letech bude stále větším dovozcem surovin,“ upozornil analytik Cyrrus Marek Hatlapatka.
Zrychlující průmysl nutí Říši středu, aby hledala zdroje v zahraničí. Skupuje proto doly i podíly v ocelářských firmách. Se syrskou vládou se dohodla na stavbě společné rafinerie za miliardu dolarů.