Washington - Nového prezidenta vyberou Američané už za 200 dnů a při svém rozhodování se budou také ptát, co dál s ekonomikou. Ta není v nejlepší kondici, přesto se právě tomuto tématu oba demokratičtí kandidáti spíše vyhýbají. Při posledním televizním duelu Clintonová i Obama řešili víc image a symboly.
Clintonová i Obama se tématu americké ekonomiky spíše vyhýbají
Žádné dobré zprávy, ze 181 zemí světa mají být letos USA v ekonomickém růstu až na 177. místě. Podle Mezinárodního měnového fondu na tom hůř bude jen Island, Itálie, Brunej a Zimbabwe. Témata středeční televizní debaty však byla trochu jiná, například, kdo má blíž k obyčejným lidem. Američana Creaga Hayese, který žije v Praze a je aktivistou Demokratické strany, televizní debata příliš nepotěšila: „Většinu času řešili otázky typu, jestli Obama nosí americkou vlajku na klopě. Klíčová témata jako Irák nebo ekonomika v debatě zcela chyběla.“
Jaké jsou tedy záměry těchto dvou rivalů? Clintonová prosazuje povinné zdravotní pojištění v evropském stylu. Obama s tím nesouhlasí, chce pouze podpořit konkurenci pojišťoven. Oba ale chtějí zrušit daňové úlevy, které zavedl Bush, oba také stále častěji mluví proti volnému obchodu. Má se tedy svět bát, že po případném vítězství demokratů se Amerika pro cizí, třeba české, zboží uzavře? Ekonom společnosti Partners Pavel Kohout však soudí, že ta opatření budou spíše symbolická, aby vykázali nějakou činnost. Vykázat činnost budou muset i v otázce hypoteční krize, Obama i Clintonová na řešení chtějí vynaložit 30 miliard dolarů.
Ve hře je ale i republikánský kandidát John McCain a zatím si nevede špatně. Podle Pavla Kohouta je jedním z hlavních McCainových poradců je Jack Kemp, který byl poradcem prezidenta Ronalda Reagana a byl spoluautorem zákona z roku 1981, který výrazně snižoval daně z příjmu.
Wall Street, bašta kapitalismu, ale zatím fandí spíš demokratům. Tamní investiční firmy už věnovaly Clintonové a Obamovi na jejich kampaň přes 6 milionů dolarů. McCain zatím zaostává.