Bratislava - Známá sýrová pochoutka brynza vyráběná z nepasterizovaného ovčího mléka je ode dneška oficiálně slovenská. Po čtyřech letech úsilí získala od Evropské komise ochrannou zeměpisnou značku. Jedná se teprve o druhý slovenský pokrm potvrzený úřady EU jako původní. Slovenští výrobci ale nepředpokládají, že by se zájem o brynzu výrazně zvýšil.
Slovenská brynza získala od Bruselu ochranné označení
Slováci zatím dokázali u Evropské komise prosadit původnost pouze dvou výrobků: Skalického trdelníku a nyní i Slovenské brynzy. Experti se shodují, že je to málo. „Na Slovensku vždy trochu trvá, než lidé pochopí, že Evropa k nám nepřijde, a že se musíme víc snažit,“ zdůraznil reklamní specialista Pavol Minár.
O původ brynzy se přitom vedly spory, nárokovalo si ji Polsko. Po domluvě slovenské a polské strany nakonec ale obě země zažádaly o registraci s tím, že se jedná o dva rozdílné výrobky. „Byla to džentlmenská dohoda, že my nebudeme zpochybňovat jejich brynzu a oni naši,“ řekl Sven Harman, ředitel výrobny brynzy a sýrů ve Zvolenské Slatině.
Slovenská brynza neobsahuje konzervační látky, čímž odrazuje řadu zahraničních odběratelů. Slovenští výrobci ale tento handicap považují spíše za specifikum, což potvrzuje i trvalý zájem Slováků o tradiční pokrm. Potravináři neuvažují o tom, že by do sýru mohli konzervanty přidávat. „Nová úloha je pro nás zdokonalit balení tak, aby se trvanlivost prodloužila bez přidání konzervantů. Jinak by to nemělo význam,“ zdůraznil Harman.
V současné době usilují registraci sýrů parenica, korbáčik a oštiepok. Poslední jmenovaný si původně pod názvem oscypok nárokovali opět Poláci. Česká republika má registrováno šestnáct výrobků, posledním z nich je od včerejška jihočeská Zlatá niva. Rekordní počet ochranných zeměpisných označení drží s počtem více než 160 položek Itálie.