Lucemburk - Ministři energetiky členských států EU na dnešním jednání v Lucemburku dojednali podobu liberalizace energetického trhu. Ta bude založená na majetkovém oddělení výroby energií od přenosové soustavy a České republiky by se projevila především u plynu. Dotkne se totiž společnosti RWE Transgas, která v Česku vlastní jak výrobu, tak přenosovou síť, nad níž by částečně mohla ztratit kontrolu.
Evropská unie se dohodla na liberalizaci energetiky, v Česku se dotkne plynu
Stejná pravidla liberalizace se budou aplikovat na sektory plynu i elektřiny. Podle jednotných pravidel si členské státy EU budou moci vybrat celkem ze tří řešení liberalizace svých energetických trhů. České republice tento přístup podle ministerstva průmyslu a obchodu vyhovuje.
První možnost počítá s tím, že stát donutí firmy, aby prodaly přenosové soustavy novému majiteli, jde o takzvaný „plný unbundling“. Druhá možná je vytvoření nezávislého systémového operátora (ISO), který by převzal kontrolu nad přenosovou soustavou, i když by k žádným majetkovým změnám nedocházelo. Vlastník by ovšem nad přenosovou soustavou ztratil kontrolu. Třetí možnost navrhla Francie spolu s Německem. Počítají rovněž se vznikem operátora (TSO), který by vládnul přenosové soustavě, s tím rozdílem, že původní vlastník by si zachoval část svého vlivu. Tato cesta zatím vyvolává nejvíce diskusí.
Česko dlouhodobě podporuje „třetí cestu“. V případě elektřiny by se jej liberalizace ovšem příliš nedotkla. Výrobu v Česku vlastní ČEZ a přenosovou soustavu ČEPS, přičemž obě firmy jsou státní. Liberalizace by v tomto případě znamenala, že každou z firem musí vláda přesunout pod jiné ministerstvo. ČEZ by tak mohl spadat například pod ministerstvo průmyslu a ČEPS pod ministerstvo financí.
Daleko větší dopad bude liberalizace zřejmě mít na společnost RWE Transgas, která v Česku vlastní jak výrobu plynu, tak přenosovou soustavu. Společnost nejspíš bude muset udělat celou řadu změn, které ovšem na rozdíl od původního návrhu komise nezahrnují majetkové změny.
Mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský říká, že názor společnosti je blízký stanovisku české vlády. Ta se k principu vlastnického unbundlingu stavěla odmítavě. „Jeho realizace by mohla ohrozit bezpečnost dodávek do jednotlivých evropských států. Navíc vlastnický unbundling je způsobem, který by vedl de facto k vyvlastnění soukromého majetku. RWE proto od samého začátku princip vlastnického unbundlingu odmítá,“ dodal.
Součástí dohody o liberalizaci nakonec zůstala takzvaná Gazprom klauzule. Ta má ruskému energetickému gigantu zabránit nakupovat hromadně přenosové soustavy v Evropské unii, aby tak nebyla ohrožená energetická bezpečnost EU. Ministři sice znění klauzule trochu zmírnili, ale stále platí, že jakýkoliv subjekt ze země mimo EU, který bude chtít takto investovat, se musí podřídit unijním pravidlům.
Některé detaily liberalizace se ministrům dnes sice ještě nepodařilo vyjasnit, ale na zmíněných hlavních bodech existuje shoda. Poté, co návrh projde radou, musí ho schválit ještě Evropský parlament. Členské státy jej poté budou muset převést do národní legislativy nejspíš do dvou let. Unie se rovněž shodla, že po dvou letech od případného uvolnění trhu celý systém reviduje a rozhodne se, jak bude postupovat dále.
Jak by liberalizace mohla v budoucnu vypadat v praxi, se můžeme přesvědčit v Belgii. Tam se od minulého týdne dá elektřina pořídit v supermarketech, konkurenční prostředí má tlačit ceny dolů. Spotřebitelé jsou však konzervativní a změn se zatím obávají. „Lidi se bojí, že jim změna způsobí problémy s elektřinou. Jediné, co se změní, je ale jen papír. Musíme je o tom přesvědčit,“ říká mluvčí obchodního řetězce Lars Vervoort.