Odpověď je podle Klause nejistá s ohledem na pomalý ekonomický růst, velké rozdíly rozvoje mezi jednotlivými zeměmi a značně rozdílnou inflaci, i když jednotná měna by měla mít tuto míru jen jednu.
Vedle eura vidí Klaus jako důvod nedostatečného hospodářského růstu také ekonomickou politiku zemí EU a jejich neochotu zavést nezbytnou
liberalizaci a protržní reformy, po nichž se sice volá, ale tyto výzvy nejsou brány vážně. Ignorují také skutečnost, že mnoho problémů eurozóny způsobilo zavedení společné měny do rozdílných skupin zemí, z nichž každá potřebuje jiné úroky a směnné kurzy.
"Jestliže se Evropa neprobudí, čekají ji zlé časy. A společná měnová
politika jí nepomůže,„ varuje Klaus. “Euro v praxi prokázalo, že nutit
ekonomicky různorodou Evropu do homogenního celku prostřednictvím
politického rozhodnutí je politickým inženýrstvím par excelence a má daleko k tomu, aby bylo prospěšné pro všechny země," uzavírá Klaus.