Praha - Spor o platy a mzdy v českých podnicích může vyústit v protesty a stávky, které poškozují celou ekonomiku. Zejména odboráři z veřejného sektoru nyní ostře tlačí na vládu, aby jim rozdělila více peněz. Podle statistik jim totiž reálná mzda meziročně poklesla o více než 3,5 procenta. Na růžích nemají ustláno ani zaměstnanci v soukromém sektoru. Přes osmiprocentní nárůst nominálních mezd si lidé reálně polepšili nejméně za posledních deset let.
Reálné mzdy nerostou, odboráři požadují zvýšení o 4 procenta
Odboráři požadují alespoň minimální růst reálných mezd, tedy nominální růst vyšší než inflace. Ta se v současnosti pohybuje pod 7 procenty. K další schůzce vyjednavačů o mzdách dojde ve středu, zřejmě ani po ní nebude ve mzdách o mnoho jasněji.
Podle místopředsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila měla ČNB o hrozící vysoké inflaci v důsledku reforem ČNB signály, přesto spolu s vládou situaci nezvládla. Čeští výrobci potravin podle něj zároveň zvedli ceny ještě dříve, než k tomu byli donuceni zvýšenou DPH, a potraviny v Česku proto zdražily více než v okolních zemích.
Kdy odezní inflační výkyv?
„Jsme přesvědčeni, že ten výkyv, který v letošním roce byl, je pouze dočasný,“ oponuje vrchní ředitel České národní banky Pavel Řežábek. Domnívá se, že ceny potravin se opět sníží. Argumentuje přitom poklesem cen komodit. Ty se ovšem nemusí do koncových cen potravin promítnout, marže výrobců jsou totiž směrem dolů méně pružné.
V ekonomice stále existují značné proinflační tlaky, jako růst regulovaného nájemného či zdražování energií. Banka má však podle Řežábka obavy spíše z poptávkových, nikoli nabídkových tlaků. Bojí se tak spíše růstu nominálních mezd způsobených přemrštěnými požadavky odborářů.
Budou odboráři „rozumní“?
Krize začíná a každý podnikatel musí být zodpovědný nejen ke své firmě, ale i ke svému zaměstnanci,„ přitakává prezident hospodářské komory Petr Kužel. “Doufám, že dnešní odbory nejsou to, co bývaly, a že s námi budou jednat," dodává.
„Nikdy jsme nezpůsobili krach podniku, nikdy jsme svými požadavky nepřestoupili určitou hranici,“ tvrdí Zavadil. I kdyby se toto tvrzení dalo dokázat, otázkou zůstává, zda odbory nikdy nezpůsobily krachy podniků právě proto, že ze svých požadavků vždy nakonec sleví.
Minimální zvýšení nominálních mezd je podle Zavadila 8 procent, reálně o 4 procenta. Reálný růst mezd však z ekonomického hlediska musí být podložen stejným růstem produktivity práce. V opačném případě hrozí akcelerace inflace.
„Evropská unie je na tom ještě hůře, reálný růst se tam pohyboval do 0,5 procenta,“ říká Řežábek. „Náš odhad inflace je nižší než čtyři procenta,“ dodává. Současné tempo růstu mezd je podle něj proto opodstatněné.
GALERIE
Jak rostly mzdy v Česku