Praha - Jedním z hlavních pilířů, které podpírají český průmysl, je stabilní energetický sektor. České energetické sítě patří k nejstabilnějším v Evropě a Česká republika se jako jedna z mála evropských zemí může pyšnit titulem vývozce elektrické energie. Nejnovější analýzy však ukazují, že to nebude trvat příliš dlouho. Už za několik bude Česko závislé na dovozu elektřiny.
Stabilní energetika podpírá český průmysl. Jak dlouho ještě?
„Česká energetika je dlouhodobě stabilní částí evropského energetického systému. V posledních letech dokonce významně přispívá ke stabilizaci okolních trhů. Spolu s Francií je Česko jedním z největších exportérů v Evropě,“ připomíná analytik ENA Jiří Gavor. Jenže tuzemská spotřeba elektřiny roste doslova raketovým tempem. Může za to zejména bouřlivý rozvoj průmyslové výroby v posledních letech. Problémem je, že zvyšující se poptávku v růstu nenásleduje nabídka.
Je třeba více uhlí a atomu
Zvyšování produkce elektřiny je během na dlouhou trať. „Investice do energetiky mají časový horizont nějakých 40 let plus. To kritické je, kam dnes pošleme podnikatelské subjekty s jejich investicemi, na to musíme odpovědět,“ vysvětluje Pavel Stehlík, předseda oponentní rady takzvané Pačesovy komise. Právě ta měla dát vládě odpověď, jakým směrem by se měla do budoucna česká energetika ubírat. Její zpráva mluví jasně - je třeba prolomit limity na těžbu uhlí a investovat do jádra.
Pavel Stehlík:
„Česká energetika musí jít cestou investic do zcela špičkových technologií, což se u nás zatím neděje. V tom je její velká slabina do budoucna.“
Se závěry Pačesovy komise souhlasí i energetický poradce Dalibor Matějů. Jako jedinou správnou cestu do budoucna spatřuje promyšlený a dobře vyvážený energetický mix, který bude vycházet z kvalitních analytických prací a koncepčního výhledu do budoucna. „Jestliže víme, jak se asi bude vyvíjet potřeba energie, jsme schopni predikovat, jakými zdroji můžeme tuto energetickou potřebu naplnit. Jasné místo má v tom mixu jaderná energetika, do jisté míry pak ještě uhlí a samozřejmě obnovitelné zdroje a úspory,“ míní.
Vláda hned tak nerozhodne
Jenže právě jaderná energetika je pro současnou českou vládu zřejmě přílič tvrdým oříškem. Topolánkův kabinet o výstavbě nových jaderných elektráren pravděpodobně nerozhodne, překážkou v tom je mu totiž Strana zelených. Zelení do koaliční smlouvy prosadily článek zakazující rozšíření výroby elektřiny z atomu a nehodlají se ho vzdát.
Ceny běží nahoru
Jiří Gavor:
„Vlastně jsme se už dotáhli na úroveň německých cen - bohužel pro nás.“
Blížící se převis poptávky po elektřině už začínají pociťovat spotřebitelé, kteří musí při placení sáhnout hlouběji do peněženek. Letos nacházejí na účtech v průměru o 9,1 procenta vyšší částku než loni a více budou platit i za rok. Svůj podíl viny na tak rychlém zdražování nese i liberalizace trhu „Ve srovnání s výrobními náklady ČEZu platíme určitě o hodně, hodně více. Problém je, že ceny elektřiny už nejsou určovány nákladovostí výroby na českém trhu. Trh už je mezinárodní a to znamená, že ceny nám určuje německý trh,“ zdůraznil Gavor, podle kterého už české ceny eletřiny, alespoň ve velkoobchodě, ty německé dostihly.
Jaderná elektrárna Temelín