Washington - Americký Kongres dnes začne projednávat záchranný plán americké vlády na stabilizaci finančních trhů, který má uvolnit až 700 miliard dolarů. Ten včera narazil na odpor při projednávání v kongresových výborech, především demokraté volají po zásadních změnách. Šéfové amerických ekonomických institucí spolu s analytiky však upozorňují, že veškerá zdržení by pro americkou ekonomiku měla zásadní dopady v podobě zpomalení ekonomiky.
Kongres dnes začne projednávat stabilizační plán. Přinese bankovní socialismus?
Demokraté, kteří mají většinu v obou komorách Kongresu, požadují, aby stát přebíral podíly v bankách účastnících se programu. Podle ekonoma Jana Mládka by šlo o logický krok, který by předešel žalobám podobným arbitrážím Nomury a České republiky kvůli neférové podpoře soukromých vlastníků. Kritici ovšem namítají, že půjde o finanční socialismus, když vláda bude postupně znárodňovat finanční systém.
Zástupci finančního sektoru by se podle demokratů měli vzdát části svých platů, Jan Mládek s nimi souhlasí. „Oni jsou šéfy zbankrotovaných bankovních firem, kteří budou přežívat jen díky pomoci daňových poplatníků, tudíž představitelé daňových poplatníků, kongresmani, mají nárok mluvit do toho, jak budou odměňováni,“ vysvětluje.
Předseda bankovního výboru Senátu Christopher Dodd plán odsoudil s tím, že postrádá zásadní detaily. Není totiž zcela jasné, za jakých podmínek by se špatná aktiva vykupovala. Systém by se však měl vybalancovat tak, aby se vyhnul tomu, aby se na krizi bankovní domy nepřiživily na úkor daňových poplatníků. Vláda by neměla dát finančnímu sektoru signál, že může dělat dluhy a stát to za ně uhradí.
Šéf centrální banky Ben Bernanke argumentuje, že oněch 700 miliard není nevratný výdaj, ale o dočasnou koupi. Stát by si podíly podržel po dobu, než se trhy uklidní. Po opětovném prodeji je možné, že se státu vrátí zpět většina, celá nebo i více než celá původní hodnota. Analytici odhadují konečný čistý dopad plánu do rozpočtu ve výši 250 miliard dolarů.
Demokraté jsou však vesměs ochotni návrh podpořit, pakliže budou jejich připomínky zohledněny. V současné situaci jde ovšem především o čas. Podle Mládka sice nehrozí naprostý kolaps, v sázce je ale hospodářský růst Spojených států amerických. I kdyby se balíček podařilo přijmout, jeho efekty se podle odhadů projeví nejdříve po několika čtvrtletí.
V zájmu krátkodobé stabilizace trhů dnes opět začaly světové centrální banky na trhy pumpovat desítky miliard dolarů. Chtějí tak pomoci zejména trhu s krátkodobými úvěry, které zůstávají bezpečnými a likvidními půjčkami, ale nyní jejich sazby vylétly prudce vzhůru. Banky si tak přestaly mezi sebou půjčovat a refinancování problémových subjektů se stalo téměř nemožným.
Předseda bankovního výboru Senátu Christopher Dodd