New York - Nečekaná zpráva o odmítnutí plánu na záchranu amerického finančního systému Sněmovnou reprezentantů otřásla finančními trhy. Americké akcie v reakci na ni zažily vůbec nejrychlejší propad za posledních více než dvacet let. Pražská burza zahájila dnešní obchodování poklesem o 6,4 procenta, během dne se však, podobně jako ostatní světové trhy, v očekávání nového jednání Kongresu vrátila k mírnému růstu. Americký prezident George Bush při svém dnešním mimořádném vystoupení varoval, že pokud Kongres brzy záchranný plán nepřijme, povede to k bolestným a dlouhotrvajícím škodám.
Odmítnutí Bushova plánu srazilo akcie nejvíce za 20 let
Plán upečený v Bílém domě administrativou prezidenta George Bushe měl vrátit důvěru na trhy zasažené finanční krizí. Jeho nečekané zamítnutí, na kterém se podílela také značná část Bushových spolustraníků, však mělo přesně opačný efekt. Burza na Wall Street díky němu zažila černé pondělí.
Hlavní americký akciový index Dow Jones se propadal vůbec nejrychlejším tempem od krachu akciových trhů v roce 1987. Díky poklesu o bezmála 7 procent se americké akcie dostaly na nejnižší hodnoty za poslední tři roky. Jen za pondělí přišli američtí investoři dohromady o bilion dolarů, a akciím se proto začali vyhýbat velkým obloukem.
Padají i světové burzy, pražská o 6 procent
Propad amerických trhů se odrazil i ve vývoji burzovních indexů ve zbytku světa. Asijské burzy, které otevřely jako první, zahájily obchodování v červených číslech. V Šanghaji a na obou hlůavních moskevských trzích bylo zastaveno obchodování.
Podobně nepříznivý vývoj byl ráno k vidění i v Evropě. Pražská burza zahájila nový den masivním poklesem o 6,4 procenta na 1128,3 bodech, což byla nejnižší hodnota za více než tři roky obchodování.
Pod palbou výprodejů se ocitly také komodity. Cena americké lehké ropy v pondělí spadla o 11 dolarů a dostala se těsně k 95 dolarům za barel.
Na základě Bushova plánu měl stát odkoupit od finančních společností špatné hypoteční cenné papíry a ochránit je před masivními ztrátami a možným krachem. Americkou vládu by to přišlo až na 700 miliard dolarů. Neúspěch při hlasování vyvolal na trhu vážné obavy z toho, kdo bude další obětí úvěrové krize, zvláště poté, co problémy oznámila banka Wachovia a několik bank v Evropě. Otevřeně se také začalo hovořit o možném vzniku ekonomické krize.
Kongresmani budou o plánu znovu jednat
Zákonodárci ve Washingtonu se chystají o plánu, jehož přijetí označil americký ministr financí Henry Paulson za nezbytné, znovu jednat. „Může nám to zabrat další dva dny, ale jsem přesvědčený, že se tak stane,“ prohlásil předseda bankovního výboru Senátu, horní komory Kongresu, Christopher Dodd.
Henry Paulson, americký ministr financí:
„Budeme pracovat s Kongresem, dokud od něj nedostaneme, co potřebujeme.“
„Američané si musí uvědomit funkci a vážnost úvěrů. Úplně změnit úverový trh. A ministr Pauslon už na tom začal pracovat. Teď je zapotřebí, aby se zapojil i kongres. Doufejme, že ve čtvrtek uslyšíme lepší rozhodnutí,“ míní Chris Turner z bankovní skupiny ING.
Právě v očekáváních, že americký Kongres nakonec přece jenom na státní pomoc finančnímu sektoru přistoupí, reagovali investořimírným optimismem. Pražská burza se odboledne dokonce vrátila zpět do černých čísel. Hlavní index PX posiloval ve 13:45 o 0,35 procenta.Nakonec burza zavřela jen v sedmisetinovém propadu oproti ránu.
Bush vystoupí s mimořádným projevem
Bush mezitím ministerstvu financí povolil čerpat prostředky k podpoře některých smíšených bankovních fondů postižených krizí z takzvaného stabilizačního fondu. Při svém mimořádném ranním vystoupení pak americký prezident varoval, před možnými následky včasného nepřijetí záchranného plánu.
GALERIE
Makléři