USA se bojí pádu dalších bank, otočí proto kohoutem s dolary

Washington - Ministerstvo financí Spojených států má zřejmě indicie o špatné kondici dalších bank. Dle zdrojů blízkých ministru financí USA Hanku Paulsonovi plánuje úřad přímé finanční injekce bankovnímu sektoru. Připravovaný plán je součástí již schváleného bailout plánu ve výši 700 miliard dolarů, detaily kapitoly však vypluly na povrch až dnes. Dotace bankám by měly opustit státní pokladnu ještě tento měsíc. Ještě předtím se ale ve Washingtonu sejdou na mimořádném summitu představitelé zemí G7.

Podobně reagovala na Ostrovech Bank of England, zaručila se výší 50 miliard liber za obchody mezi bankami. Americký plán počítá se vstupem vlády do problémových bank, stát se vlastně stane důvěryhodným akcionářem banky.

Než ale plán americké vlády nabere konkrétních detailů, sejdou se zítra představitelé sedmi velkých ekonomik ve Washingtonu, aby na summitu G7 opět sladily své postupy. Asistovat bude i Mezinárodní měnový fond. Do nového týdne tak dostanou trhy další podnět k akci, jaké zatím není jasné.

Ceny akcií na světových trzích stále nenabraly žádaný směr, a co víc, obchodované objemy jsou nízké a investoři neví, kterým směrem se vydat. Kola finančního trhu se zastavila. Nepomohli půjčky bankám, půjčky trhu, odkupy špatných dluhů a čerstvě, jak se zdá, ani koordinované snížení úrokových sazeb v největších ekonomikách. Vlády nutí daňovým poplatníkům větší záruky za vklady a nejnovější krok americké vlády má být poslední iniciativou. Bude znamenat, že banky, tedy soukromé firmy v problémech, budou se svými dluhy všech. „Budete-li studovat veškeré historické prameny o krizích, dojde vám, že vše co dnes vlády světovým trhům nabízejí, jsou nástroje poslední záchrany,“ uvedl například David Mackie z JPMorgan.