Londýn - Světová měnová politika by se měla vrátit o půlstoletí zpět, s tím přišel britský ministerský předseda Gordon Brown. Finanční krize podvrtala důvěru v současné uspořádání světových finančních trhů a politici sní o pevnějších opratích. Inspirací pro nové pořádky by mohly být závěry legendární konference v Bretton Woods, které po desetiletí pomáhaly držet na uzdě světové finance po druhé světové válce.
Brown: Svět potřebuje novou finanční architekturu, podobnou té z Bretton Woods
„Jedině globální tlak a spolupráce můžou znovu ozdravit finanční trhy,“ uvedl Brown. „Je třeba se zamyslet nad novou finanční architekturou, podobnou té brettonwoodské. “Zaklínadlo„ Bretton Woods vypustil z úst minulý týden i italský předseda vlády Silvio Berlusconi, nespecifikoval však, co by “jeho" nový Bretton-Woods znamenal.
Co je to Breton-Woods
Brettonwoodskou koncepci peněžního systému narýsovali po druhé světové válce představitelé 45 zemí v čele se Spojenými státy a Velkou Británií. V červenci 1944 vzešel z jednání takzvaný standard ekvivalence dolaru a zlata, coby první globální peněžní jednotka. Americký dolar se stal oficiální rezervní měnou, od které byly odvozeny všechny ostatní měny světa. Směnitelnost dolaru a zlata byla tehdy 35 dolarů za trojskou unci. Jako hlídači dodržování pravidel postupně vznikaly organizace jako Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.
Jenže požadavky zemí na směnu valut za zlato americká vláda v sedmdesátých letech dále odmítala plnit, neboť sama potřebovala zdroje na nákladné programy, tyto pře vedly k rozpuštění zlatého standardu a vzniku pohyblivých měnových kurzů, stejně tak, jako k menšímu dohledu na „tisknutí“ peněz centrálními bankami, když bylo třeba. To se dnes stává příčinou a zřejmě i následkem krize na finančních trzích. Zřejmě i proto se teď politici zpět dovolávají transparentnější regulace.