Miškovec/Budapešť - Ze středoevropských ekonomik zasáhla současná finanční krize nejvážněji Maďarsko. Už před krizí byl maďarský veřejný dluh značný, vláda se proto obávala, aby v zemi nenastal podobný scénář jako na Islandu: Dluhy krachujících bank kumulované s již tak velkým vládním dluhem přivedly ostrovní ekonomiku na pokraj krachu. Maďarsko proto požádalo Evropskou centrální banku o půjčku ve výši pěti miliard eur a premiér Ferenc Gyurcsány dokonce kvůli ekonomickým potížím svolal "národní summit".
Krize drtí Maďarsko. Dopadne jako Island?
Pod tlakem světové finanční krize ve střední Evropě nejvíce úpí Maďarsko. Akcie největší banky OTP se výrazně propadly a nakonec zkolaboval celý akciový trh. Forint propadl oproti většině měn o sedm procent a vláda změnila odhad ekonomického růstu o dvě procenta do minusu.
V kondici, v jaké se maďarská ekonomika nacházela, by zřejmě k vážným problémům vedly i menší otřesy. V roce 2007 totiž zaznamenal maďarský rozpočet schodek ve výši 5,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení pro nadměrný schodek. Vládní dluh dosahoval 66 procent HDP a v letošním roce má ještě stoupat.
Zoltán Torok, ekonomický analytik Raiffeisenbank:
„Maďarsko je v regionu nejrizikovější zemí pro investory, nedůvěřují nám kvůli obrovskému státnímu deficitu. Doplácíme na to, že dlouhodobě žijeme na dluh.“
Žít na dluh si zvykla nejen vláda, ale i běžní občané. V současné době, kdy je získání úvěru čím dál těžší, v Maďarsku proto zavládla „blbá nálada“. Vlnu propouštění už spolu se svými dodavateli oznámily automobilky.
Finanční krize nahrává premiéru Gyurcsánymu, přestože je jeho vláda za její drastické dopady z velké části zodpovědná. „V časech krize lidé inklinují k vládě, od které čekají pomoc,“ vysvětluje politický analytik Zoltán Kiszely. Díky krizi proto současná vláda snáze prosadí rozpočet a zřejmě dovládne do roku 2010.
Maďarský premiér Ferenc Gyurcsány neprosadil nápad, aby parlament hlasoval o svém rozpuštění.