Bratislava - Téměř tři desítky opatření schválila dnes slovenská vláda, aby se země vyrovnala s dopadem globální finanční krize. Tato opatření budou mít vliv například na budování dálnic, čerpání fondů Evropské unie, podpory podnikatelů či energetiky. Krize by se mohla v zemi projevit zvolněním hospodářského růstu, zvýšením nezaměstnanosti a pomalejším růstem platů.
Slovenská vláda schválila opatření, které mají zmírnit dopady krize
„Jsem přesvědčen, že tento návrh opatření bude opravdu znamenat, že Slovensko má obrovskou šanci i proto, že jdeme do eura, minimalizovat rizika dopadů krize,“ řekl po schválení materiálu premiér Robert Fico. Kabinet prý souhlasil s tím, že opatření se nebudou přijímat na úkor schválených sociálních programů.
Přijaté záměry mají například podpořit stavbu nových elektráren nebo programy pro malé a střední podniky. Stát by měl pokračovat v plánu budování dálnic prostřednictvím projektů veřejně-soukromého partnerství, případně zabezpečit financování jejich výstavby přímo ze státního rozpočtu.
I přes zvýšené výdaje chce stát držet defit na uzdě
Navržená opatření se mají týkat i veřejných financí, kabinet chce ale i přesto pokračovat ve snižování jejich schodku. „Deficit v roce 2009 bude nižší než v roce 2008,“ zdůraznil premiér. Měl by klesnout na 1,7 procenta HDP, a to i přesto, že vláda již dříve musela korigovat růst hrubého domácího produktu pro příští rok z 6,5 procenta, se kterými počítá i návrh státního rozpočtu, na 4,6 procenta.
„Jsem na sto procent přesvědčen, že budeme otevírat rozpočet. S tím, že vláda nabídne Národní radě určitá řešení, která umožní pružně reagovat na nutnost například přehodnotit některá čísla, ale nepůjdeme do jednotlivých kapitol,“ prozradil Fico.
Růst slovenské ekonomiky bude i nadále patřik k rekordmanům
Navzdory pomalejšímu hospodářskému růstu, než očekávala vláda, se slovenská ekonomika v nejbližších letech zřejmě udrží mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami Evropské unie. Evropská komise ve své nejnovější prognóze očekává, že růst ekonomiky Evropské unie se v příštím roce téměř zastaví. Unijní HDP by měl v roce 2009 vzrůst o 0,2 procenta, eurozóna by ale měla vykázat růst jen o 0,1 procenta.
Ficův kabinet kvůli finanční krizi už prosadil například neomezenou ochranu vkladů obyvatel a vybraných menších firem, i když bankovní sektor na Slovensku žádné problémy nezasáhly. Podobný krok učinilo více zemí Evropské unie.