Zásoby firem by byly pod ochranou státu. Nesměly by být například zabaveny v exekuci a kontrolovali by je zvláštní komisaři. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) slibuje, že se bude snažit podnikatele zatížit co nejmíň, podle jejich výpočtů by ale nových 30 dní skladování ropy vyšlo podnikatele až na 17 miliard korun. Další problém je i s místem, Česko totiž zatím na plánované zásoby nemá kapacity.
Cena benzínu ohrožena nebude
Předseda SSHR Ladislav Zabo podotkl, že podle analýz by tak náklady na jeden litr ropy, vzrostly o zhruba 30 až 50 haléřů. Jeho náměstek Dušan Makovec ovšem míní, že by se to nemělo promítnout v cenách pohonných hmot. „Marže je dnes tak veliká, že těch 30 až 50 haléřů v tom nemůže hrát roli,“ podotkl.
Stát si podle Zaba z ekonomických důvodů nemůže dovolit držet zásoby až na 120 dní. Poukázal také na praxi v jiných evropských státech, kde soukromé firmy drží mnohem větší rezervy. Povinnost držet strategické zásoby jen v podnicích je například v Rakousku, Švýcarsku, Řecku nebo Itálii. V sousedním Polsku tamní obdoba SSHR drží zásoby jen na 14 dní. Podle ředitele polské Agentury materiálových rezerv Jacka Bakowskeho systém funguje. „Soukromé firmy však náklady na držení rezerv promítly do konečných cen pro zákazníky,“ řekl Bakowski.
To, že by se zvýšené náklady firem promítly do konečných cen v Česku, již dříve naznačil generální ředitel rafinerie Paramo Ivan Ottis. „Odhadem by se náklady mohly ročně zvednout o půl miliardy korun,“ řekl Ottis.
