Včera krize finanční, zítra krize hospodářská

Praha - Rok 2008 se zapíše černým písmem do historie finančních trhů. Problémy amerických hypotečních bank, které vypukly o rok dříve, světové elity zprvu označovaly za lokální americkou záležitost, kterou zbytek světa příliš nepocítí. Skutečnost jim dlouho dávala za pravdu. Vývoj, který následoval ve druhé polovině letošního roku, však ukázal skutečnou vážnost situace. Světový finanční systém se otřásl v základech, řada obřích finančních ústavů s mnohdy staletou tradicí padla a vyspělé ekonomiky ovládla recese. Současný stav světové ekonomiky bývá stále častěji srovnáván s časy Velké hospodářské krize třicátých let.

Rozbuškou nynější světové finanční krize bylo splasknutí americké hypoteční bubliny v roce 2007. Hypoteční banky sklidily plody své dřívější politiky, díky níž se k úvěrům dostal prakticky každý, kdo si řekl, tedy i klienti se špatnou úvěrovou minulostí. Bohužel viníci nezůstali jediným potrestaným. Díky finančním inovacím měnícím dluhy v cenné papíry, se problémy hypotečního trhu rozlily k velkým bankám a dalším burzovním obchodníkům, zprvu americkým, později světovým.


Dlouhá řada křížů
 

Co však vyrazilo dech, byla hloubka krize. Vždyť kdo by ještě před rokem věřil, že se dosud tak zvučně znějící jména jako Bear Stearns, Lehman Brothers, Merryl Lynch, Washington Mutal a řada dalších mohou stát symbolem úpadku. Světový finanční systém nakonec zachránila jen tučná státní pomoc, kterou do něj začaly na podzim pumpovat vlády vyspělých států.

Tou dobou už byla finanční krize doma i v Evropě. Obchodníci na burzách přišli o velkou část svého majetku. Americký index DAX odepsal v roce 2008 přes čtyřicet procent hodnoty, ruský RTX přišel dokonce o 70 procent. Hlavní index PX pražské burzy se pak s 54procentním poklesem umístil někde uprostřed.

Burzovní poklesy následovaly mnohými rovněž dříve vylučované špatné zprávy z reálné ekonomiky. Do recese se propadly Spojené státy a spolu s nimi i velká část evropských zemí na západ od českých hranic. Bohatý Island se kvůli záchraně vlastního bankovního sektoru dostal na pokraj státního bankrotu a o mezinárodní pomoc muselo požádat i zadlužené Maďarsko.

Za vším stojí dluhy 

Podle makléře burzovní společnosti Fio Pavla Hadrouška je třeba se při hledání kořenů současné krize podívat ještě mnohem hlouběji do historie. Příčinu vidí v samotné základní filozofii světové ekonomiky, která se v posledních třiceti letech naučila žít na dluh. Zjednodušeně řečeno tak má svět dnes více dluhů, než je hodnota jeho majetku. Zatímco u kolébky krize stály velmi levné peníze, dnes se stávají realitou peníze zdražující. Strašák deflace, tedy zvyšování hodnoty peněz (opak inflace, kdy hodnota peněz klesá), se už začal procházet světem.

Deflace, realita dneška

Obyčejnému člověku by deflace mohla připadat jako věc skrz na skrz příjemná. Vždyť za peníze, které má uloženy v bance nebo doma pod polštářem, si může každý den dopřát více zboží. Jenže celá věc má, jak už to v životě bývá, i svou stinnou stránku. Spolu s hodnotou peněz se zvyšuje i hodnota dluhů. To ztěžuje normální fungování hlavně firmám, které musí šetřit a omezovat výrobu. Smutnou realitou tak v době deflace bývá propouštění, které dál snižuje ochotu lidí utrácet, což pro ekonomiku znamená další problémy.

Jak bolestivá může deflace být, dobře vědí v Japonsku. Asijská velmoc se tímto problémem potýkala prakticky celá devadesátá léta. Jen na balíčcích podporujících spotřebitelskou poptávku utratila japonská vláda biliony jenů. To všechno v době vlečící se recese. Úzké mantinely mají v boji v deflačním období i centrální banky. Zatímco v boji s inflací mohou úrokové sazby zvyšovat v podstatě do nekonečna, v případě zápasu s deflací logicky vždy narazí na nulu. Té se nyní začíná přibližovat také americký Fed, jehož úroky se po několika redukcích začátkem tohoto týdne dostaly až na čtvrt procenta.

Právě v obavě deflační spirály už nastupující americký prezident Barrack Obama přišel se slibem obřího podpůrného balíčku. Do rozvoje infrastruktury chce Obama nasměrovat 700 miliard dolarů, tedy vůbec nejvíce od 50. let. Deflace se přitom nebojí jen Spojené státy, ale i Evropa, Českou republiku nevyjímaje.

Krize po česku 

V Česku, kde dlouho vládl klid díky zdravému bankovnímu sektoru, už krize vycenila zuby. Do naší ekonomiky se zakousne zprostředkovaně díky poklesu poptávky na západě. To se poprvé ukázalo minulý týden, kdy Český statistický úřad zveřejnil šokující výsledky českého zahraničního obchodu. V říjnu se bilance zahraničního obchodu propadla do čtyřmiliardového schodku a zaznamenala tak největší pokles od roku 1994. Velké firmy zejména v klíčovém automobilovém průmyslu ohlašují propouštění a odhady růstu ekonomiky v příštím roce padají na úroveň jednoho procenta.

Co bude dál

Podle Hadrouška se nyní světová ekonomika nachází na rozcestí. Může se vydat cestou pomalého splácení svých dluhů s přiměřeným tiskem nových peněz. To bude trvat dlouho a vyžádá si utahování opasků. Na konci této cesty je však vyhlídka zdravých financí s potenciálem nového růstu. Druhou možností je rozsáhlá devalvace klíčových světových měn. Ta by hodnotu dluhů naoko snížila, těžko však odhadnout, jaké by mohly být budoucí dopady.

Vše bude nyní záležet na světových autoritách a jejich schopnosti spolupráce. Na nich bude i volba konečného řešení. Zejména novou americkou administrativu čeká těžké rozhodnutí, zda se vydá rychlou cestou, která však světovou ekonomiku úplně nevyléčí, nebo cestou pomalého, ale jistého řešení.

  • Zkrachovalá investiční banka Lehman Brothers autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/426/42554.jpg
  • Budoucí americký prezident Barack Obama autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/509/50850.jpg
  • Pavel Hadroušek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/259/25885.jpg