Praha - Česká národní banka dnes opět snížila úroky o půl procentního bodu. Hlavní sazba se dostala na 1,75 procenta, a je tak nejníže od října 2005. Regulátor finančního trhu se tak snaží povzbudit hospodářské klima a zabránit případnému upadnutí ekonomiky do recese. Trh tento krok očekával, analytici zároveň upozorňují, že se rozhodně nejedná o poslední pokles.
ČNB bojuje o záchranu ekonomiky, znovu snížila úroky
Hlavní úroková sazba se po dnešním snížení dostala až na úroveň 1,75, na které byla naposledy v dubnu až říjnu 2005. Za normálních podmínek na změny této sazby pružně reagují komerční banky, které podle její výše upravují úročení komerčních úvěrů. V současnosti to však neplatí. Banky se obávají vysokého rizika nesplácení úvěrů a na úpravy sazby v poslední době nereagují.
Trend snižování sazeb bude podle analytiků v České republice pokračovat i v dalších měsících. Potenciální dno pro hlavní úrok řada z nich vidí až na úrovni kolem jednoho procenta.
„Obava z recesního vývoje ekonomiky převažuje nad obavou z propadu koruny a vzedmutí inflace,“ komentoval rozhodnutí České národní banky analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Nižší úroveň sazeb je podle něj pro ekonomiku obecně příznivá a může v budoucnu ekonomice pomoci.
Na druhou stranu přílišné snižování úrokových sazeb by mohlo pro české hospodářství znamenat i ohrožení. „Začíná tady vznikat riziko inflace v druhé polovině roku, případně na začátku roku 2010,“ varoval v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.
Nižší úroky budou také v Británii
Stejně jako ČNB snížila dnes o půl procentního bodu úrokové sazby i britská centrální banka. Historické minimum tak posunula na jedno procento. Ve snaze oživit recesí zasaženou ekonomiku se Británie k podobným krokům uchyluje s železnou pravidelností již od října. Celkově za tuto dobu nechala The Royal Bank of England úroky spadnout o 3,5 procenta.
Britské a české sazby patří k nejnižším v Evropě
Británie i Česká republika patří ve snižování sazeb k evropským rekordmanům. Zcela na opačném konci spektra stojí například Maďarsko, kde se sazby blíží deseti procentům.
Obě země mají úroky dokonce pod úrovní eurozóny. Její bankéři dnes o výši sazeb sice také rokovali, nakonec se je ale rozhodli ponechat na dosavadní úrovni dvou procent. S dalšími kroky v boji s hospodářskou a finanční krizí chtějí počkat až do března, kdy budou k dispozici nejčerstvější ekonomická data.
GALERIE
Budova britské centrální banky v Londýně