Plynová krize se nesmí opakovat, zaznělo v Praze na jednání EU-Ukrajina

Praha - Ukrajinský ministr zahraničí si z Prahy odváží důrazné varování, že už se nesmí opakovat situace z ledna, kdy se Evropská unie stala rukojmím ve sporu Ruska a Ukrajiny o plyn. Země prý musí pokračovat v politických, hospodářských a soudních reformách, aby získala zpět důvěru ztracenou za plynové krize s Ruskem. Po jednání Trojky EU-Ukrajina na ministerské úrovni to dali najevo český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i evropská komisařka pro zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová.

Obě strany zdůrazňovaly snahu o sbližování, nicméně z dnešního jednání bylo vidět, že to v některých oblastech skřípe. Nejvíc to bylo cítit v otázkách energetické bezpečnosti, EU se nijak netají tím, že Ukrajina po lednových událostech ztratila důvěryhodnost.

„Ve vzájemných vztazích je nezbytné vyvarovat se do budoucna podobných krizí, jako byla plynová, kdy členské země EU byly rukojmím bilaterálního sporu,“ uvedl Schwarzenberg. Kyjev by podle něj měl také pokročit ve stabilizaci své vnitřní politiky. Ukrajinský ministr zahraničí Volodymyr Ohryzko k lednovému sporu s Ruskem zopakoval ukrajinské stanovisko, že jeho země nebyla tím, kdo dodávky přerušil.


EU chce Ukrajině pomoci s modernizací plynovodů

Na okraj jednání uvedla eurokomisařka Ferrerová-Waldnerová, že chce unie pomoci Ukrajině s modernizací sítě tranzitních plynovodů. V Bruselu se proto bude konat dárcovská konference zaměřená právě na ukrajinskou tranzitní síť. „V tuto chvíli víme, že by potřebovali 2,5 miliardy eur, ale samozřejmě se uvidí, zda se nám podaří takovou částku získat. Bude to záležet na donorech, kteří přijmou účast. Je ale předčasné říkat, zda se nám takovou částku podaří získat,“ uvedla Ferrerová-Waldnerová.

Mezi dárci by měly být nejrůznější velké mezinárodní finanční instituce, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a podobně. Ukrajina chce také připravit zcela novou strategii, jak vytvořit „čisté, jasné a pochopitelné schéma dodávek plynu“. Ohryzko zdůraznil, že podle současné ukrajinské legislativy není možné privatizovat ukrajinský tranzitní systém.

Ukrajina chce bezvízový styk i plné členství v EU

Schwarzenberg i Ferrerová-Waldnerová zdůraznili také význam Ukrajiny jako „průkopníka“ programu takzvaného východního partnerství unie, kterým evropská sedmadvacítka chce upevnit své vztahy s postsovětskými republikami. Významným tématem jednání bylo i vyjednávání o obsáhlé asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou, jejíž součástí má být i dohoda o volném obchodu.

Ukrajinský ministr zdůraznil zájem své země na plnoprávném členství v EU a bezvízovém styku se zeměmi unie. „Jako střednědobou perspektivu jsme si pro sebe stanovili rok 2012,“ podotkl Ohryzko. Podle Ferrerové-Waldnerové ale jde o dlouhodobý proces, zástupci EU tak přesný termín říci nechtěli.