Praha - Vytěsňování menšinových podílníků z akciových společností již přišlo české firmy na zhruba 14,2 miliardy korun. K nucenému vykoupení zbylých akcií přistoupili většinoví majitelé již ve více než 340 podnicích. Vyplývá to z údajů České kapitálové informační agentury (Čekia), která čerpá z veřejných zdrojů.
Vytěsňování akcionářů přišlo již na 14,2 miliardy korun
Největší vlna vytěsňování minoritních akcionářů je podle analytičky Čekie Petry Štěpánové u konce. Každý měsíc se sice koná několik valných hromad firem, na kterých akcionáři s podílem přes potřebných 90 procent odhlasují nabytí zbývajících akcií za úplatu, ale vesměs jde o menší společnosti. Vytěsnění se sice připravuje v burzovní firmě Zentiva, ale tento emitent sídlí v Nizozemsku.
Nejvíce nákladné zatím bylo vytěsnění v případě Československé obchodní banky, kde menšinoví akcionáři získali přes 2,6 miliardy korun. Miliardovou hranici ještě překročily společnosti Česká pojišťovna (takřka 1,5 miliardy korun), Severočeské doly (přes 1,1 miliardy korun) a Plzeňský Prazdroj (téměř 1,1 miliardy korun).
Na největší sumu v porovnání s nominální hodnotou akcie si přišli majitelé společnosti Zetor, kteří dostali 194,1 koruny za akcii s korunovým nominálem. Na opačném konci v tomto pořadí se naopak umístily akcie firmy Krátký Film Praha, kde se podílníci museli spokojit s částkou deset haléřů za kus, ale nominální hodnota jedné akcie byla 100 korun.
Vytěsňování neboli přechod akcií na jediného majitele se rozeběhlo od léta 2005. Umožnila to novela obchodního zákoníku. Vytěsňování provázejí právní spory menšinových akcionářů nespokojených s oceněním jejich akcií. Podle analytiků sice nejsou podmínky nastaveny optimálně, ale umožňují většinovým majitelům ovládnout celou společnost. Drobní podílníci zase mohou získat peníze za akcie, které se v drtivé většině neobchodují, a stanovení jejich cen je proto obtížné.