Tokio - V Japonsku pokračuje hluboká ekonomická krize. V letošním prvním čtvrtletí klesla tamní ekonomika proti předchozím třem měsícům o rekordní čtyři procenta. V přepočtu za celý rok se hrubý domácí produkt snížil dokonce o 15,2 procenta. Byl to tedy nejhorší výsledek od roku 1955 a Japonsko nyní patří jako jedno z hlavních center světové ekonomiky k největším obětem současné krize.
Japonská ekonomika má největší problémy v novodobé historii
Za propadem japonské ekonomiky stál i v prvním čtvrtletí pokračující pokles exportu, na kterém je země do značné míry závislá. V prvním čtvrtletí se proti předchozímu kvartálu propadl vývoz o 26 procent. Recese u hlavních obchodních partnerů země prudce snížila poptávku po japonských automobilech a elektronice v zahraničí. Přední japonští vývozci, jako Toyota a Sony, v reakci na to upravili svoji výrobu, snížili počet směn, odstavili některé výrobní linky a propustili tisíce zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti v březnu stoupla na 4,8 procenta, což byla nejvyšší hodnota za více než čtyři roky.
Tempo poklesu japonské ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím zrychlilo. V posledním loňském čtvrtletí HDP mezičtvrtletně klesl o 3,8 procenta a v ročním přepočtu o 14,4 procenta. Výsledky jsou však lepší než odhady analytiků, kteří očekávali v prvním čtvrtletí snížení HDP až o 4,2 procenta, v ročním přepočtu o 15,8 procenta. Přepočet na celý rok, jinak také anualizovaný přepočet, znamená, že pokud by ekonomika klesala tak výrazně, jako v prvním čtvrtletí, pak by za celý rok pokles HDP činil 15,2 procenta. Naopak meziroční hodnota ukazuje, o kolik se HDP snížil proti stejnému období předchozího roku.
Japonsko se topí v krizi (zdroj: ČT24)
Nejhorší už je za námi, věří ekonomové
Přes nelichotivá čísla jsou aktuální výsledky o vývoji HDP lepší, než čekali analytici. Ti jsou nyní mírně optimističtí a doufají, že by země mohla mít nejhorší za sebou a už v příštích čtvrtletích by se mohla vrátit k mírnému růstu. Případné oživení však zřejmě bude velmi křehké, protože hodně firem snížilo počet zaměstnanců a kapitálové výdaje, což poškodí poptávku doma.
Ekonom Macquarie Securities Richard Jerram upozornil, že na rozdíl od předchozích období ekonomického poklesu se nyní spotřeba snižuje mnohem rychleji než příjmy. „Míra úspor vzrostla a to ještě zhoršuje vážnost recese,“ uvedl. Podle něj to vypadá, že mezi obyvateli rostou obavy o jejich pracovní místa, což v minulosti nebylo.
Vyplácet se začínají i snahy vlády na podporu ekonomiky. Vláda se snaží pomoci ekonomice prostřednictvím stimulačního plánu v objemu 159 miliard dolarů (3,2 bilionu korun), což je zatím největší program na stimulaci ekonomiky v historii země. Program zahrnuje pobídky pro spotřebitele k nákupu spotřebičů a automobilů přátelských k životnímu prostředí, ale také pomoc pro nezaměstnané a drobné podnikatele.