Praha - Stát hospodařil ke konci května s deficitem 71,4 miliardy korun. Schodek je téměř dvojnásobný oproti tomu, se kterým počítá schválený rozpočet za celý letošní rok. Na nárůstu deficitu se podepsal především pokles daňových příjmů a zvýšení nákladů na sociální dávky. Za celý letošní rok očekávají odborníci zvýšení deficitu až na úroveň kolem 150 miliard korun.
Deficit státního rozpočtu se v květnu přehoupl přes 71 miliard
Takovýto schodek znamená podle premiéra Jana Fischera deficit veřejných financí ve výši pěti procent HDP. Podle ministra financí Eduarda Janoty tak země opět po krátké pauze vstoupí v rámci EU do procedury o nadměrném schodku. Maastrichtská kritéria totiž povolují tříprocentní deficit. „Budeme muset vypracovat plán, jak to řešit. Nejsme ale jediní v EU, v proceduře bude řada zemí EU,“ uvedl Janota.
Podle Janoty bude třeba snížit revizní výdaje. Nejelegantnějším řešením by prý bylo schválit zmrazení plateb státu za státní pojištěnce, protože se jinak příští rok zvýší na 790 korun, což je deset miliard korun výdajů rozpočtu. V úvahu do budoucna připadá i snížení rodičovských dávek či přídavků.
Deficit rozpočtu přesáhl 70 miliard (zdroj: ČT24)
Schodek je o 33,1 miliardy vyšší než loni
Ve srovnání se stejným obdobím loni je letos květnový výsledek horší o 33,1 miliardy korun, přičemž hospodaření rozpočtu v samotném květnu skončilo ve schodku 15,8 miliardy korun. Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. K poslednímu květnu bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 175,8 miliardy korun, což představovalo meziroční růst o 11,2 miliardy korun.
Dosažené celkové příjmy ve výši 400 miliard korun představovaly 35,9 procenta schváleného rozpočtu. Loni v květnu přitom byly plněny na 39,8 procenta. Meziročně tak byly nižší o tři procenta na 12,4 miliardy korun.
Na poklesu se podílely především daňové příjmy, které klesly o 16,2 miliardy korun. Méně se vybralo na daních z příjmu fyzických i právnických osob, nižší odvody stát pocítil také u daně z přidané hodnoty a u spotřební daně. K poklesu navíc došlo také u příjmů z pojistného na sociálním zabezpečení, a to o 8,2 miliardy korun.