Praha - Výsledky voleb do Evropského parlamentu na jednotnou měnu vliv mít nebudou, jelikož ho stejně tak nemá Evropský parlament na hospodářské záležitosti evropského společenství. To tvrdí ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Ladislav Tajovský. Výsledky voleb do evropské instituce mohou nepřímo zapůsobit spíše na měny zemí, které euro dosud nezavedly. V České republice si i vinou probíhající krize musíme ještě pár let na společné platidlo počkat, neumožní nám to tvz. maastrichtská kritéria stanovující fiskální a měnová pravidla, která zájemci o společnou měnu musí dodržet.
Na euro nebudou mít eurovolby vliv
„Jestli euro zareaguje na výsledky voleb do Evropského parlamentu, to bych se dost divil, to bych si spíš tipnul, že zareaguje na Federerovo vítězství v Paříži,“ vzpomněl v ČT24 včerejší zápis švýcarského tenisty do historie tenisu ekonom Ladislav Tajovský. Své tvrzení opírá o mizivý vliv Evropského parlamentu na oblast evropského hospodaření. Stejného názoru jsou rovněž člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník a také bývalý viceguvernér České národní banky a v současnosti manažer poradenské společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.
Jestli dopad, tak na měny mimo eurozónu
GALERIE
videogallery_106245
Dopad může mít výsledek evropských voleb na kurzy měn států mimo eurozónu, pokud zakolísá pozice tamějších vládních stran, stejně jako se to stalo v České republice při prvních volbách europoslanců. „Kdyby zvítězily strany, které jsou proti Lisabonské smlouvě, což implicitně znamená, že jsou minimálně skeptické vůči prohlubování evropské integrace, což znamená vůči euru, tak by to nějakým způsobem v důvěru eura mohlo otřást, změnit i vztah k měnám mimo eurozónu,“ doplňuje Tajovský.
Luděk Niedermayer hodnotí evropské volby:
„Levice, která mohla využít krizi, aby mohla začít slibovat všem všechno, v těch volbách propadla.“
Luděk Niedermayer v ČT24 uvedl, že euro krizí zatím proplouvá bez problémů, hlavně díky dobré práci Evropské centrální banky. Co však podle Tajovského neobstává je hospodářská politika celé unie, respektive jednotlivých evropských států. Pomyslným lakmusovým papírkem jsou prý spíše tzv. maastrichtská kritéria, jejichž plnění je pro vstup do eurozóny nutné a která byla podle ekonoma vnímána jako podmínka udržitelnosti eura a jeho úspěchu.
Ladislav Tajovský v ČT24:
„Když se podíváme třeba na maastrichtská kritéria, která jsou umělá, nikdo je nedodržuje. Pokud někdo po České republice chce dodržování maastrichtských kritérií, nic proti tomu, ty státy, které jsou v eurozóně a používají euro, tak na to mají svaté právo, ale velice obtížně nás můžou kritizovat za něco, co dělají ještě hůře než my.“
Na fakt, že se Česká republika hned tak eura nedočká, upozornil při sestavování státního rozpočtu před dvěma týdny také ministr financí Eduard Janota. „Jestliže letos očekáváme deficit možná 4,5 možná 4,7, tento rozpočet je postaven na odhadu 5 procent, 2011 4,8, 2012 4,2, čili daleko do 3 procent HDP, za této situace je splnění Maastrichtských kritérií poměrně hodně daleko,“ uvedl Janota.
Maastrichtské vodítko
To, že Česká republika dosud nezavedla euro, považuje Tajovský za výhodu. „Nepotvrdilo se, že je špatné, že euro nemáme, jak tvrdili někteří ekonomové a politici dřív,“ říká ekonom s tím, že kdy euro bude přijato, je čistě politickým rozhodnutím, maastrichtská kritéria jsou prý pouhým vodítkem.
Vedle otázky eura nicméně Evropskou unii čeká také rozhodování ohledně míry regulace finančního trhu. „Řešení v ekonomické oblasti probíhá na národní bázi, vznikají národní balíčky, unie by měla hlídat, aby případný protekcionismus nepřerostl únosnou mez,“ dodává exviceguvernér České národní banky. „Když dojde na lámání chleba, tak mají národní řešení přednost… Pokud krize bude pokračovat, nebude úplně jednoduché Evropu zase stmelit,“ uzavírá Zámečník.
GALERIE
Luděk Niedermayer