Děripaska odmítl Kellnerových 30 miliard rublů za Ingosstrach

Moskva - Holding Bazel ruského miliardáře Olega Děripasky navzdory svým finančním problémům odmítl prodat 60 procent akcií jedné z největších ruských pojišťoven Ingosstrach. Italská pojišťovna Generali a český fond PPF Investments (PPFI) za podíl nabízely 30 miliard rublů (téměř 18 miliard korun). Podle odborníků nicméně byla nabídnutá suma příliš malá. Informaci dnes přinesl na titulní straně ruský list Vedomosti.

„Je pro nás nepochopitelné, proč naši partneři pojednou přerušili jednání,“ uvedl mluvčí PPFI Jan Piskáček. Nabídka prý však stále zůstává na stole. Podle listu za odmítnutím stojí spor o budoucnost Ingosstrachu. Bazel přerušil jednání poté, co se dozvěděl, že ruskou pojišťovnu nemají kontrolovat přímo Italové, ale má se stát součástí holdingu Generali PPF.

Mluvčí Bazelu Pjotr Greding nabídnutou sumu nekomentoval, jen uvedl, že firma neplánuje předat kontrolu nad Ingosstrachem. Bazel je nicméně podle mluvčího ochoten rozvíjet podnikání v pojišťovnictví v podmínkách partnerství a má zájem o Generali jako o strategického partnera. Ale PPFI „se nejen nejeví strategickým investorem, ale ani nepřistupuje ke konstruktivní součinnosti,“ sdělil Greding.

Odborníci: Cena je nízká 

Vedomosti dodávají názor expertů, podle nichž nabídka 30 miliard rublů byla příliš nízká. Celý Ingosstrach nestojí 50, ale 57,2 až 62,4 miliardy rublů, a cena za 60 procent akcií by tak měla činit 1,1 až 1,2 miliardy dolarů. Cena pojišťovny nicméně klesla kvůli horším perspektivám pojišťovnictví i samého Ingossstrachu.

List připomíná, že podle dřívější verze rozhovory ztroskotaly na tom, že Bazel si přál z Ingosstrachu vytvořit společný podnik s Generali na základě rovnoprávného partnerství, bez účasti PPFI. Generali sice byla ochotna vykoupit podíl PPFI, ale až po vytvoření společného podniku s Bazelem, ve kterém by měla kontrolní balík.

Někteří věřitelé to nechápou 

Vedomosti připomínají, že Děripaska rozvíjel své podnikání za vypůjčené peníze a věřitelům dluží více než 20 miliard dolarů. Ruské banky, kterým Bazel dluží, se zdržely komentáře. Nicméně podle neoficiálních názorů nemusí být prodej aktiv během krize v zájmu věřitelů a někdy bývá lepší počkat na lepší cenu. Naopak jiný bankéř nechápe, proč Bazel nevyužil příležitosti k restrukturalizaci dluhů a zříká se jednání, která mu nabízejí hotovost. Sama Generali se zdržela komentáře.

Oleg Děripaska
Zdroj: ČT24/www.israelnewsagency.com

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...