Aquila - Summit nejvyspělejších zemí a Ruska (G8) zatím přináší rozporuplné reakce. Ve středu večer sice z jednání v italské Aquile vzešla dohoda na razantní snížení emisí oxidu uhličitého, první po letech tahanic, ale velmi rychle získala trhliny. Rozvojové státy se ozvaly, že přísná kritéria nedokáží plnit, ekologům zase dohoda připadá příliš povrchní. Konkrétní závěry nepřinesly ani další kapitoly jednání. Neobjevila se tak nová dohoda pro boj s hospodářskou krizí ani čitelný postoj k povolební situaci v Íránu.
Summit G8 zatím spíše zklamal
Osmička nejvyspělejších ekonomik se včera dohodla, že bude snižovat emise skleníkových plynů tak, aby růst globálních teplot zůstal do roku 2050 pod dvěma stupni Celsia. Za 41 let by se tak mělo v celém světě vyprodukovat o 50 procent méně škodlivin. Právě na rozvojových zemích ale záleží, zda se takovýto plán podaří realizovat, produkují totiž značnou část skleníkových plynů. Na první místo mezi znečišťovateli se loni zařadila Čína.
Jenže rozvojové státy mají s plány G8 problém. Myšlence snižování emisí jsou sice nakloněny, žádají ale, aby jim nutné změny v průmyslu zaplatily bohaté země. Bez peněz ze zahraničí prý samy nic změnit nedokáží. Jedná se přitom o investice v řádech stovek miliard dolarů.
GALERIE
videogallery_102186
Ekologové chtějí přitvrdit
Včerejší dohoda a závazky G8 se nelíbí ani ekologům, a to i přesto, že nejvyspělejší země chtějí samy snížit emise nikoli o polovinu, ale o 80 procent. Ekologům vadí především čtyřicetiletá lhůta. Dohoda by podle nich měla být splněna nejdéle do roku 2020. Od včerejška proto aktivisté Greenpeace protestují u několika italských tepelných elektráren. „G8 se svou obecnou dohodou o klimatu bez plánu, investic a konkrétních cílů nedokáže vystoupit z bludného kruhu, do něhož se dostalo jednání o klimatu v OSN,“ řekl ředitel italské pobočky Greenpeace Giuseppe Onufrio.
Manmohan Singh, indický premiér:
„Jako odpovědný člen mezinárodního společenství samozřejmě chceme bojovat proti ničení životního prostředí. Hrozba klimatických změn ale nesmí prohloubit chudobu zemí třetího světa.“
Za to, že nedokáží přesvědčit rozvojové země k ochraně klimatu, kritizoval státy G8 už i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Příliš pochopení nenašly vyspělé státy ani mezi odborníky. Ti považují ambice na snížení objemu vypouštěných škodlivin, které vzešly ze summitu Aquile, za nereálné. „Většina emisí je způsobena energetikou. Energetika, zejména ta velká, se pohybuje v cyklech, které jsou 20 až 30 let. Když dnes postavíte technologii, bude 20 let sloužit,“ zdůraznil Miroslav Havránek z centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Čínská reforma měnového systému se s pochopením nesetkala
Příliš nového nepřinesly ani diskuse o řešení globální ekonomické krize. Do ztracena nakonec vyšuměly čínské ambice o reformu mezinárodního měnového systému, především zavedení další rezervní měny k americkému dolaru. Jediným konkrétním výsledkem summitu v ekonomické oblasti je tak dnešní dohoda o tom, že státy G8 omezí devalvaci svých měn, a pomohou tak stabilizaci světového finančního systému. Další závěry odsunuli politici na zářijový summit G20 v americkém Pitsburghu.
Írán se odsoudit nepodařilo
Neslavně skončilo i další velké téma summitu. Lídři G8 měli pohrozit vládcům Íránu kvůli násilnému potlačení protestů po prezidentských volbách. Silvio Berlusconi mluvil o tvrdých sankcích pro prominenty režimu. Nakonec z Aquily zaznělo jen „hluboké znepokojení“ a „další nabídka k jednání“ s tím, že pokud Teherán nezmění svou politiku, sejdou se státníci k jednání o případných postizích opět říjnu.
Gordon Brown a Manmohan Singh