Praha - Finanční krize dopadla i na neziskové organizace. S tím, jak ubývají peníze na kontech bohatých mecenášů, se vyprazdňují i kasičky dobročinných společností. Méně peněz dostávají neziskové organizace i od státu. Firmy se ale snaží nedostatek peněz kompenzovat firemním dobrovolnictvím. To funguje například pro zaměstnance České spořitelny již od roku 2007.
Neziskové organizace musí být vidět i v době krize
„V loňském roce jsme měli 3 miliony korun, letos za stejné období jen 800 tisíc,“ vypočítal ředitel obecně prospěšné společnosti Maltézská pomoc Jiří Juda. Některé neziskové organizace dokonce krize zasáhla natolik, že nyní musely pozastavit svou činnost. „Společnosti, které se zabývají menšinami nebo lidskými právy, jsou na tom hůře,“ potvrdila výkonná ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová.
Nejdůležitější je propagace
Barbora Nováková a Pavlína Kalousová ve Studiu 6 (zdroj: ČT24)
Snad nejhorší období pro založení občanského sdružení Alterra si vybrala jeho zakladatelka Barbora Nováková. „Fungujeme teprve pár týdnů, zatím ani ještě nemůžeme zažádat o státní granty, protože jsme v ochranné lhůtě,“ uvedla Nováková. Alterra si za svůj cíl vybrala pomoc zemím Střední Asie, což není příliš známá oblast. „Bývalé země Sovětského svazu opravdu nejsou medializovanou oblastí,“ potvrdila Barbora Nováková.
I přesto, že začínající sdružení zatím nemá moc peněz, Alterra už některé projekty rozjela. Je jím například pomoc dětským domovům v Kyrgyzstánu. „Už jsme začali komunikovat s místními úřady. Připravujeme se tak na to, abychom měli potenciálním sponzorům co nabídnout,“ vysvětlila zakladatelka. Pokud možno aktivní přístup radí neziskovým organizacím i Pavlína Kalousová: „Nejdůležitější je důvěra u dárců. Organizace by proto neměly dělat škrty v propagaci, krize nebude trvat navždy,“ optimisticky uzavřela Kalousová.