Praha - Máte pozemek za městem a přemýšlíte, jak by se dal nejlépe využít? Jestli jej pronajmout zemědělcům, nebo si na něm raději postavit třeba malý dům, ve kterém by mohla v klidu spočinout vaše rodina? Jednoho dne, když už si myslíte, že jste ideální řešení konečně našli, s hrůzou zjistíte, že jej někdo jiný dávno vymyslel za vás. Přes váš pozemek povede silnice. Musíte se s tím smířit, nebo se můžete bránit?
Co dělat, když má přes váš pozemek vést silnice?
Není pravda, že ve chvíli, kdy obec, kraj nebo stát takový nápad dostane, může hned začít vyvlastňovat k tomu potřebné pozemky. Pokud ještě není nic rozhodnuto a zatím se teprve plánuje výstavba např. obchvatu, nebo dokonce dálnice, měla by celá záležitost projít minimálně třemi fázemi: změnou územního plánu, územním řízením o umístění stavby a teprve poté jednáním o odkoupení pozemků, případně o jejich vyvlastnění. Majitelé pozemků, na kterých se výstavba plánuje, samozřejmě nemusí aktivitám obce jen nečinně přihlížet, ale dokonce již při pořizování územního plánu se mohou do tohoto procesu aktivně zapojit.
Pořizování územního plánu
Pořizování územního plánu je velmi složitý proces. O přípravě územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, přičemž navrhovatelem může být občan obce, vlastník nemovitostí v obci, orgán veřejné správy i samotné zastupitelstvo. Někdy se musí územní plán změnit s ohledem na zásady územního rozvoje, které vydává zastupitelstvo kraje a ve kterých mohou být vymezeny např. koridory a plochy nadmístního významu určené pro veřejně prospěšné stavby, tj. stavby rychlostních silnic, dálnic apod.
Pořízení územního plánu je pro většinu obcí nákladnou záležitostí, financuje se většinou z rozpočtu dané obce, pokud je ale řízení vedeno potřebou developera nebo občana jako majitele pozemku, může po něm obec požadovat částečnou úhradu nákladů.
Zapojení veřejnosti
Nový stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) umožňuje veřejnosti i dotčeným vlastníkům pozemků vyšší zapojení do procesu pořizování územního plánu, přičemž je zde možnost podat připomínky a námitky, které musí být řádně prodiskutovány. Je však potřeba sledovat úřední desku nebo webové stránky obce. Návrh zadání územního plánu musí totiž viset na úřední desce daného obecního či městského úřadu nejméně 30 dní. Většina obcí dnes tyto dokumenty zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na internetu.
Vyvěšení informace o pořizování územního plánu je první příležitostí pro veřejnost k uplatnění připomínek. Pokud se v rámci zadání pořizuje také koncept územního plánu, koná se navíc jeho veřejné projednání, které dává vlastníkům pozemků dotčených návrhem možnost pro předkládání námitek.
Poté je zpracován návrh územního plánu a koná se další veřejné projednání, které se oznamuje opět veřejnou vyhláškou 30 dní předem. Zde mohou uplatnit své námitky vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem. Všechny námitky a připomínky musí být podány nejpozději při veřejném projednání a musí být řádně odůvodněny.
Zástupce veřejnosti
Námitky může podat také zástupce veřejnosti určený podle § 23 stavebního zákona. Zástupce veřejnosti je tak další eventualitou pro veřejnost, jak se zapojit do procesu pořizování územního plánu. Musí jej však zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu. Zástupcem veřejnosti může být i právnická osoba, např. občanské sdružení.
O všech námitkách jak ke konceptu, tak k návrhu územního plánu musí být řádně rozhodnuto. Otázkou však zůstává, do jaké míry může vlastník pozemku tento složitý proces ovlivnit. Je třeba si uvědomit, že právě v případě stavby obchvatu nebo silnice bude velmi složité odůvodnit, proč by neměla vést zrovna přes konkrétní pozemek, když někudy stejně vést musí.