Ministerstvo chce snížit mandatorní výdaje, ochota v parlamentu však chybí

Praha - Ministerstvo financí připravuje návrh na změnu sociálních dávek a důchodů. V praxi se má nové nařízení promítnout ve snížení mandatorních výdajů, tedy zákonem stanovených. Podporu pro svůj záměr však ministerstvo bude shánět velmi těžko. Podle pravděpodobnějšího scénáře, postaveném na průzkumu napříč parlamentními stranami, budou problémy neúnosného rozpočtového schodku po volbách řešeny spíše zvyšováním daní.

Polovina parlamentních stran chystá v případě úspěchu ve volbách zavést razantní kroky. Mezi ně patří například vyšší daně firmám, milionářská daň nebo konec stropů sociálního pojistného. Někteří se dokonce obracejí zády k dosavadně propagovaným názorům. „Je to poprvé, co říkám, že budu stát za zvyšováním daní. Deset let jsem daně pouze snižoval,“ vyjádřil se ekonomický expert ČSSD Jiří Havel.

K podobnému záměru se staví i zástupci jiných stran. „Zvažujeme pro příští období velmi mírné zvýšení také přímých daní, ale upozorňuji, velmi mírné,“ nastínila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Pro zrušení stropů na odvodu sociálního a zdravotního pojištění u vysoce příjmových skupin jsou také komunisté. „Co se týká mandatorních výdajů, tam bychom opět viděli neradi jakékoli škrtání,“ uvedla poslankyně za KSČM Miloslava Ostrá.

Reportáž Michaly Hergetové (zdroj: ČT24)

 Státní pokladně bude letos chybět více než 200 miliard korun. Do podobně nepříznivých čísel se může dostat také příští rok. Kvůli krizi dochází ke snižování daňových příjmů a zvýšení výplat sociálních dávek, například pro nezaměstnané. Jen tento týden na ně rozpočtový výbor sněmovny přidal 1,5 miliardy. Za celý rok za ně stát zaplatí přes 15 miliard, tedy trojnásobek loňské částky.

Razantní změny v sociálních dávkách zatím propagují pouze zelení a také nově utvořená TOP 09. Podle nich je špatně, pokud platby od státu v ČR pobírá více než polovina lidí. „Pokud nezměníme ty systémy tak, že budou efektivnější o desítky miliard, pak skutečně hrozí, že ti nejchudší a nejslabší zůstanou bez pomoci,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Kde mandatorní výdaje snižovat? Například zrušením podpory stavebního spoření nebo koncem sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, kteří nejsou ochotni provádět veřejné práce. „To je dlouhodobý úkol, ten my deklarujeme neustále, nicméně v tomto krátkodobém období, které je trochu zdramatizováno ekonomickou recesí, to nyní nepovažujeme za prioritu,“ tvrdí Miroslav Kocourek z ODS. Mandatorním škrtům se však podle prognóz odborníků nebude moci vyhnout žádná příští vláda. Česká republika si totiž podle nich nemůže dovolit schodek v podobě několika set milionů korun.