Praha - Stát ve snaze zmírnit růst nezaměstnanosti připravuje pro podniky možnost za určitých podmínek zavést čtyřdenní pracovní týden. Pracovní skupina, ve které jsou zástupci ministerstva práce a financí, odborářů a zaměstnavatelů, navrhuje, aby pracovníkovi na nucené dovolené dával šedesát procent platu zaměstnavatel a dvacet procent stát. Podle ministerstva práce a sociálních věcí zkrácený týden, nazývaný také kurzarbeit, představuje levnější variantu než vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. Kratší pracovní doba by neznamenala, že by zaměstnanci nechodili do práce. V jednom nebo ve dvou pracovních dnech v týdnu by se ale mohli účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů hrazených státem.
Zkrácený pracovní týden by mohl zpomalit růst nezaměstnanosti
„Na středeční schůzce s odboráři a zaměstnavateli jsme se dohodli, že budeme myšlenku kurzarbeitu dál rozpracovávat. Protože ale bude nutné změnit legislativu, nedokážu si představit, že systém začne platit dřív než v polovině roku 2010,“ uvedla vrchní ředitelka ministerstva práce Marie Bílková.
Podle ekonoma z CERGE-EI Daniela Münicha by zavedení systému až v roce 2010 mohlo přinést komplikace. „Bude to extrémně nákladné. Změny by mohly začít platit až v příštím roce, kdy už se ale může situace s krizí výrazně zlepšit,“ vysvětlil. Stejný názor zastává i analytik Deloitte Luděk Niedermayer, krize už v Česku rok probíhá a tak je prý na podobné úvahy trochu pozdě.
GALERIE
videogallery_00064453
Systém, který už funguje úspěšně v Německu, má v Česku slušnou naději na zavedení. Neodmítá ho totiž ani ministerstvo financí, které na něj bude muset najít ve státním rozpočtu peníze. „Jestliže mi někdo řekne, jaké konkrétní výhody kurzarbeit přinese, nebudu proti. Nelze však pouze bez přemýšlení použít něco, co funguje v jiné zemi,“ řekl ministr financí Eduard Janota.
Podmínky fungování ministerstvo zatím řeší. „Systém je zatím v nízkém stupni rozpracovanosti,“ potvrdila Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy. Už nyní je jasné, že půjde o časově omezenou podporu všech firem, které splní určité požadavky - nebudou mít u státu dluhy a bude u nich zaručena určitá perspektiva fungování. Zavedení systému by podle úředníků mělo také omezit zneužívání podpor v nezaměstnanosti.
Kurzarbeit je levnější než podpora v nezaměstnanosti
Zkrácený týden také dlouhodobě prosazují odboráři, podle kterých stát za něj zaplatí méně, než kdyby vyplácel propuštěným zaměstnancům podporu. Ve svém programu se ke stejnému kroku hlásí i ČSSD. V červenci povyskočila nezaměstnanost na 8,4 procenta, do konce roku počítají analytici dokonce s prolomením deseti procent. Výhod je ale podle odborářů ještě víc. „Stabilizoval by se příjem zaměstnanců, pomohlo by to ekonomice, lidé by neměli ztrátu, kterou mají dnes, rozpohybovala by se ekonomika,“ vyjmenovává výhody předseda Odborové organizace Kovo Josef Středula.
Úvahy o zkrácení pracovní doby doporučila svým členům také Evropská unie. Od tohoto opatření si slibuje zmírnění vlny propouštění, jež zasáhla EU v době hospodářské krize. „Udržení stávajících pracovních míst, například cestou dočasné úpravy pracovní doby spojené se vzděláváním zaměstnanců,“ zní jedno ze šesti doporučení, na nichž se unie shodla v květnu se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Jestli na kratší pracovní týden ministerstvo práce a sociálních věcí kývne, by mohlo být jasné už v půlce září, kdy se zástupci rezortu a odborů sejdou znovu.