Zatímco ve Spojených státech šetří lidé na důchod v průměru 12 tisíc korun měsíčně a například Poláci dávají každý měsíc stranou na stejný účel dvě tisícovky, v Česku je to pouhých 450 korun. Ne náhodou je to právě tato částka. „Čerpají maximální příspěvek od státu a motivace pro vyšší částky spoření zatím není,“ vysvětlil generální ředitel Penzijního fondu České spořitelny Jan Diviš.
Stát nemá peníze na větší podporu

Ekonomika ČT24: Spoření na penzi
Takové vklady ale jen stěží výrazně ovlivní pozdější penzi. Lidé navíc často zapomínají obnovovat smlouvy, takže i když jejich plat roste, spoří si pořád stejně. A při odchodu do důchodu by se pak mohli dočkat výrazného propadu v příjmech. Fondy proto přemýšlejí, jak povzbudit klienty, aby jim svěřili vyšší obnosy. „Z minulosti víme, že nejlépe funguje státní podpora. Nicméně v současné ekonomické situaci je asi z říše snů a přání, aby se státní podpora zvedla,“ dodává Diviš.
Petr Beneš, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR:
„Obyvatelé vnímají penzijní připojištění jako jakousi výhodnou formu spoření, nikoliv, že si ukládají peníze a budují si rezervu na stáří.“
Pokud teď stát nemá peníze na vyšší příspěvky a ani nezačal s důchodovou reformou, měl by podle odborníků přinejmenším podpořit osvětu. Ve světě je totiž považována za únosný poměr mezi průměrnou hrubou mzdou a průměrnou penzí hranice 40 procent. Právě na té se teď Česko nachází, za 20 let by se ale pomyslné nůžky mohly rozevřít a penzisté by dosáhli sotva na 36 procent svých původních výdělků.
Na druhou stranu se však zvyšuje počet Čechů, kteří spoří na důchod. Koncem června měly všechny penzijní fondy v České republice dohromady 4,4 milionu klientů, což bylo o 109 tisíc více než koncem roku 2008. Na účtech měli klienti ke konci června přes 193 miliard korun.