Bratislava - Slovenské nízkonákladové aerolinky SkyEurope zkrachovaly. Soudem určený správce firmy podal návrh na konkurz. Dopravce totiž nenašel peníze na další provoz. Problémy s dluhy měla společnost delší dobu, od června aerolinky fungovaly pod soudní ochranou před věřiteli. Podle informací mediálního zástupce firmy Ronalda Schranze si letenky na lety, které se již neuskuteční, koupilo zhruba 280 tisíc lidí. Řada z nich je nyní v zahraničí a hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Klienti SkyEurope ovšem nemají žádné informace o zrušených letech, jsou informováni pouze zprostředkovaně z internetu nebo ze zpravodajství. Na letišti v Praze-Ruzyni nefunguje informační centrum SkyEurope ani telefonní číslo, na kterém by firma měla klienty instruovat o dalším postupu.
SkyEurope dolétaly, bezcenné letenky má 280 tisíc lidí
Podle vyjádření šéfa SkyEurope Nicka Manoudakise pro slovenský portál sme.sk musely aerolinky ukončit činnost, protože se jim nepodařilo získat provozní úvěr ve výši pět milionů eur (asi 127,9 milionu korun). „Očekávali jsme překlenovací úvěr, ale peníze nepřišly. Zjistili jsme, že nemáme dost financí na provoz a museli jsme nechat letadla na zemi,“ konstatoval Manoudakis.
Společnost SkyEurope přitom koncem července infromovala, že našla investora. „Podepsali jsme investiční dohody, ale nedokázali jsme průběžně financovat provoz tak, aby se zabránilo úpadku,“ řekl Manoudakis. Firma tak neměla dostatek času na úspěšné dokončení restrukturalizace, kterým investor příliv dlouhodobého kapitálu podmínil.
Když krátce po dnešní půlnoci SkyEurope ukončily činnost, vzkázali svým klientům, kteří jsou v zahraničí, že si musí zabezpečit zpáteční let u jiné letecké společnosti na vlastní náklady. Podle viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury nemají klienti žádný nárok na vrácení peněz a místo peněz jim zůstanou v rukou bezcenné papírky. Malou šanci na získání vynaložených financí ale přeci jen mají. Pokud platili kartou, mohou platbu reklamovat u své banky.
Pomoc přichází od konkurence
Zatím není jasné, kolik zákazníků zůstalo v zahraničí. Pomocnou ruku jim už ale nabízejí konkurenti SkyEurope. Přišli se záchrannými balíčky pro lidi s letenkami od zkrachovalého přepravce. Jedná se o jednosměrné letenky za výhodnější ceny, jejich velká část je však již vyprodána. Například České aerolinie, Smart Wings a Wizz Air nabídly klientům SkyEurope po předložení původní letenky a doplacení 30 až 50 eur lety do stejných destinací.
Náhradních letenek ale není dost, a tak musí řada klientů zkrachovalé nízkonákladovky použít k návratu autobusy nebo vlaky. Ani to se ale neobejde bez problémů. Z řady zemí schengenského prostoru, kam Češi běžně jezdí jen s občanským průkazem, vedou totiž často trasy dálkových pozemních spojů přes země, které v prostoru volného pohybu osob nejsou, a tudíž tam Češi potřebují pas. Například z Řecka se běžně jezdí přes Albánii a Turecko.
Ministerstvo zahraničních věcí radí lidem, kteří se do takto zapeklité situace dostali, aby kontaktovali zastupitelský úřad České republiky v zemi, ze které chtějí cestovat. Ten jim ochotně vydá náhradní doklad. Je ale třeba počítat s tím, že to několik dní potrvá.
Množství Čechů uvízlo v Bulharsku
Naopak v Bulharsku je v současné době podle informací Daniela Horáka z českého konzulátu asi 140 pasažérů SkyEurope, kteří většinou nemají finanční prostředky na cestu zpět do ČR. Z nich již zhruba 70 klientů z Bulharska letí do Bratislavy s jiným slovenským dopravcem, dalších 30 cestujících cestuje ze Sofie zpět do ČR autobusem, potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Milan Řepka.
Podle Řepky kontaktují ministerstvo i lidé z Chorvatska a Řecka, jde od rána o desítky telefonátů. Česká diplomacie je s turisty v kontaktu a snaží se pomáhat především zprostředkováním kontaktu mezi klienty a případně společnostmi, které nabízejí volné kapacity, dodal mluvčí. „Naše zastupitelské úřady jsou připraveny pomáhat a poradit s tím, jak mají naši občané postupovat. Je třeba si uvědomit, že všechna pomoc přes využití jiných přepravců je zpoplatněna,“ uvedl Řepka.
SkyEurope naučily Čechy a Slováky létat s nízkonákladovkami
Na druhou stranu ale mnozí hovoří o pozitivním přínosu SkyEurope pro letecký průmysl. Mezi nimi například Petr Kováč, výkonný ředitel společnosti Patria Finance: „Od roku 2001 se nejenom Češi a Slováci naučili létat s nízkonákladovými aerolinkami.“
Slovenské aerolinky létaly z Prahy do 21 evropských měst, například do Paříže, Lisabonu nebo Soluně. V průměru firma vypravovala kolem desítky letů denně, na dnešek bylo plánováno 13 letů.
SkyEurope Airlines byla největším nízkonákladovým dopravcem na pražském ruzyňském letišti a za loňský rok i druhým největším dopravcem na Ruzyni (po ČSA).
- Se sídlem na letišti M. R. Štefánika v Bratislavě měla základny v Praze, Košicích a Vídni. Z těchto čtyř lokalit provozovala asi padesátku linek do téměř celé jižní, západní a střední Evropy. Létala i do Maroka, Istanbulu, Kodaně či na Kypr.
- Firmu založili v listopadu 2001 Alain Skowronek a Christian Mandl s pomocí financí od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), banky ABN-Amro a fondů EU. Létat společnost začala v únoru 2002 na vnitrostátní lince Bratislava-Košice. Od září 2005 byly akcie firmy obchodovatelné na burzách ve Vídni a Varšavě.
- Za poslední fiskální půlrok (od října 2008 do letošního března) přepravily SkyEurope 1,25 milionu cestujících, což bylo meziročně o téměř čtvrtinu méně. Průměrné tržby na jedno sedadlo v témže období vzrostly o 13,1 procenta na 47,4 eura.
- Od zahájení letového provozu v roce 2002 byla SkyEurope stále ve ztrátě. Aerolinky ke konci března zaměstnávaly 548 osob.
- Největším akcionářem firmy je investiční fond York Global Finance (29,9 procenta), který jí půjčil zhruba 25 milionů eur.
- Začátkem července rezignoval na funkci generální ředitel a předseda představenstva firmy Jason Bitter. Jeho manažerské povinnosti převzal finanční ředitel Nick Manoudakis.
- Koncem července SkyEurope oznámila, že našla investora. Stala se jím rakouská investorská skupiny FOCUS Equity, která byla ochotná přinést až 16,5 milionu eur (zhruba 422 milionů korun). Provizorní financování k zajištění provozu se však nepodařilo zajistit.