Praha – Nynější ústavně-politický spor Miloš Melčák vs. politické strany ohledně termínu nadcházejících předčasných voleb do Poslanecké sněmovny je pečlivě sledován současnými členy vlády, o jejichž délce mandátu se právě v těchto dnech rozhoduje. Nečekaná trhlina v sílícím volebním shonu by se výrazně dotkla dalšího vysoce skloňovanému problému – rekodního deficitu v příštím rozpočtu. Průtahy v rozpuštění sněmovny by mohly zapříčinit nedodržení schvalovacího plánu a přistoupení k rozpočtovému provizoriu. Takové řešení je však podle slov ministra financí Eduarda Janoty nejhorší možnou tečkou, kterou by své působení ve vládním křesle hodlal zakončit.
Raději deficit 230 miliard než rozpočtové provizorium, tvrdí Janota
Přitom lídr sociálních demokratů Jiří Paroubek po včerejším jednání s ostatními předsedy nejsilnějších politických stran okomentoval navrženou legislativní změnu o rozpuštění sněmovny a mírném odložení voleb jako opatření, které si právě rozpočtové provizorium nevyhnutelně vyžádá. „Volební kauza pochopitelně implikuje určitě problémy, které mohou nastat při projednávání a schvalování rozpočtu na příští rok. Nejhorší by bylo, kdyby se to v rámci sněmovny nepodařilo projednat a přistoupilo by se k rozpočtovému provizoriu. To je opravdu nejhorší varianta, kterou bych si nepřál. V takovém případě je lepší smířit se s rozpočtem 230 miliard, i když to je opravdu obludné číslo,“ okomentoval to ministr.
Aby nedošlo ani k jednomu ze dvou předcházejících scénářů, chystá se Janota už tuto středu předložit sněmovně balík úsporných návrhů, které mají schodek snížit na úroveň 160 miliard korun. Ze současných 7,4 procent HDP by se tak dostala ČR na zhruba pětiprocentní hranici, což je podle Janoty za současných podmínek ekonomické krize pro zemi přijatelné. Pro dosáhnutí vytčeného cíle v podobě maastrichtských kritérií je však nutné provést další kroky. „Je třeba strukturálních a legislativních změn v rozpočtové politice,“ konkretizoval Janota.
Šéf resortu financí počítá s legislativním opatřením na straně příjmů i výdajů. Kromě již dříve avizované úpravy základní nižší i vyšší sazby spotřební daně se jedná například o zvýšení daně za benzin o 1 korunu, zvýšení spotřební daně u alkoholu a cigaret, zamezení valorizace důchodů či zmrazení platby za státní pojištěnce – tedy sumy, kterou platí stát za děti, důchodce či nezaměstnané. Na středeční schůzi se také očekává návrh úsporného sociálního balíku, kterým by ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka mohl přinést úsporu v řádu 16 miliard korun. „Celkově by mohlo dojít ke zlepšení v řádu 70 miliard korun, deficit rozpočtu by se tedy mohl pohybovat někde na 160 miliardám, ale uvidíme, jak všechno dopadne. Politické strany se k tomuto návrhu zatím moc nemají,“ podotknul Janota.
Mimo samotných politiků měli své výhrady k ministrově plánu i někteří členové nynějšího vládního kabinetu. Vadí jim zejména prosazení Janotových úsporných návrhů jako jednoho celkového balíku. Místo toho by si přáli spíše skupinu jednotlivých možností, ze kterých by si sami vybrali určitá řešení. To by však podle Janoty vedlo velmi pravděpodobně k dalšímu zadlužování země.
Co udělá deficit ve výší 230 miliard?
„Způsobí, že reálně budeme odhadovat deficit veřejných rozpočtů k HDP někde u 7,4 procenta. To je shodou okolností stejná částka, kterou očekáváme tento rok. Je to vysoko nad hranicí maastrichtského kritéria. Za druhé, tento deficit výrazně zhorší ukazatel dluhové služby. Za třetí, tento deficit bude implikovat výdaje na obsluhu dluhů v řádu 80 miliard a bude to poměrně negativní zpráva pro investory. V porovnání s ostatními státy, byť zdánlivě se nám bude jevit, že i oni mají problémy a některé země jsou v rozpočtovém deficitu o obdobné výši, tak tam je jeden zásadní rozdíl: Náš státní rozpočet na rozdíl od Německa, Holandska, Belgie nebo Francie nemusel řešit problémy bankovnictví. Nebyly tam dávány žádné dostatečné zdroje do bankovního systému. Pokud tyto státy nebudou nějak výrazně pumpovat do bankovnictví, tak ten rozpočet se z roku na rok výrazně zlepší, kdežto náš problém je problém strukturální, legislativní, čili pokud nebudou provedeny legislativní změny, my nemůžeme za žádných okolností tento deficit výrazně snížit.“
Cesta za likvidováním rekordního deficitu vydá podle slov ministra na minimálně jedno volební období. „Protože snížit deficit pod 3 procenta někde z úrovně 7,5 bude velmi komplikované a v případě, že ekonomika v budoucnu poroste, řekněme o 1, o 2 procenta, tak to bude složité i z pohledu příjmové strany rozpočtu,“ přiznává. Zárodek problému prý ležel už v dobách hospodářského růstu, kdy stát na pozadí šestiprocentního růstu ekonomiky neměl motivaci hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.
GALERIE
Návrhy pro snížení rozpočtového deficitu